Není z jedna z těch

Není z těch co by

mužům duši svlékla na kost

není z těch co by

rozdmýchávala oheň

uvnitř kmitajících očí

není z těch pro níž námořníci

opouštějí moře

a zůstávají v přístavu

zestárnout



Jen seděla mezi ostatními

jako sedí listí v trávě

občas se usmála

ale většinou jen hleděla skrze nás

jako kluk v zákopu

jemuž nad hlavou hvízdají kulky

a přesto ten její pohled

občas vystřeloval šípy

díky nimž všichni tušili

že ona je tou

která ti může připomenout

co je to býti člověkem



Možná proto

jsme radši uhýbali

upínajíc se ke hvězdám

kterých se nelze dotknout

a roztomilým tvářím

v nichž zrcadlí se naše povrchnost

které je tak snadné

uvěřit