Anotace: ...jen výpusť, nějak potřebuju...
...a kdybych měla poslechnout ten hlas a začít psát
slovy bych střílela
po naivní blbce co pořád čeká na zázrak
po té s culíkama, co se jí rozzáří oči, když líže zmrzlinu
po holce s transparentem „mám přece taky právo na štěstí“
sakra
už zas
KŘEČ
tak
KŘIČ
řvi
(dokud můžeš)
rvi
(se)
uhni těm slovům, vyjednávej
umluv to bolavý ticho v sobě
opři se o lásku
nenech zblbnout tělo
nechceš autoimunitní reakci
je to zmatek zmetek svině
udělá ze srdce zbraň
a to tě sejme
(bez milosti)
jedna rána
a jaká jsi byla...