čas ukrajuje z věčnosti
lžíci bytí
a na cesty úsvitem
sněží mlhy údivu-
že zatím jen sotva tušíme
která ta z našich stezek
vedoucí k ohbí života
je opravdovým dosněním
návratu domů...
Všechny stezky ať sluncem nebo třesky plesky vedou k vůni domovu. A i ty vážený Barde, máš se mnou botky kůže toulavých vlků, kterých zuby cenily na ukousnutý měsíc. Jsme na správné cestě. Jen kdo pochybuje zbloudí!
Prima báseňka a rád jsem si pobral příteli*
26.04.2025 11:01:46 | šerý
existuje něco víc sexy, než když okolo vás projde muž a krásně voní? mužností, moudroSTí, rozhledem, empatií... * :-))***
26.04.2025 08:48:58 | Iva Husárková
mně pečínkou prsty voní....a to přece především pro ní....a až jí sáhnu na pupíček - ten rázem rozvoní se jako pečenej kolibříček...
krásný den..chmury pryč..vezmi na ně z nehtíků ostrý rýč...
*jířula*
26.04.2025 09:05:31 | Frr
a dá se vůbec ukrojit z věčnosti nějaký díl?
pluje si pluje - dokola spirálou v množství chvil
aby jsem chápali, že doma vždy je tam, kde se dech rozněžnil :)**
26.04.2025 08:35:54 | šuměnka