Doteky ticha
Doteky ticha
schované chytře, směje se
miluje hru na schovávanou
a suché bílé, s horkou vanou
pohledy ticha znící z dáli
i slova lásky z katedrály
v Remeši
když mě však vidí na kolenou
zažene všechny rozepře
podá mi ruku, utře tváře
vytrhne pár listů z kalendáře
život prý leží, vždy mezi řádky
pomoz mu na nohy, je trochu vratký
uvidíš, že vás to potěší
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
a ono je šťastné, když hledá taky
lidi, co políbí, zažene mraky
a pak si odskáče do jiné náruče
a nebo k pohádce, na nohou papuče :)**
26.04.2025 19:31:37 | šuměnka
Tak iba, že to je krásne ..
26.04.2025 18:35:18 | Vivien
děkuji Viv velmi mě to potěšilo
26.04.2025 18:37:22 | TakJen
Tolik věcí mi z toho textu je tak blízkých, známých, přitom to ani není nijak dlouhý text, možná právě proto, umění vnést do pár řádků tolik příjemného z "obyčejných" věcí, navíc, které mohou být známé právě náhodnému čtenáři, který se okamžitě ocitne uprostřed dění, filmu, na plátně obrazů, co důvěrně zná. To já děkuji, vlastně jsem teď myslí v Remeši, na jazyku chuť francouzského kremeše a pressa a ano! potěšilo mě to. V duchu textu, co mi přesně padl na míru. Miluju život s tímto vším, a lépe než tento text bych to ani nevyjádřila* skutečně je nádherný. A už jdu, protože bych se asi rozepsala příliš ..
26.04.2025 18:51:30 | Vivien
