Chtíč

V hloubi mysli stín na povrch se krade
vím co přichází, vím co nastane
Chci všechno,
to co mohu i nemohu mít
Ať už je to láska, klid či mír

Vidím světlo a chci podívat se blíž
Vidím tmu a náhle zmizet chci pryč
Přeji si vlastnit,
přeji si moc mít,
přeji si ovládat to, co smím chtít

Stačí jiskra když se objeví
oheň jasný totiž vzplane vzápětí
Nepotřebuje vzduch stačí jen malý vánek
On žije, drtí, a neustále rozpíná se

Pohlcena přijdu si v tom žhavém víru
Nemůžu odolat, však bezustání cítím vinu
Motám se tam a zpět
Pod nohama opět ztrácím pevnou zem

Nevím jestli krok se mi podaří
Nemám ani tušení zda vír někdy dotančí
Vím však, že toužím, že planu
Mé srdce hoří už jen pro štěstí a lásku

Před mým zrakem stojí on
Zářící jasněji než světla lom
Dokonce i slunce s ním prohraje zářný boj

Může ale vše tak růžové býti?
Přeci musí skrývat tajemství či chyby
Jeho nebe ale bez mráčku je
Nikde ani sucho ani led

Měla bych se bát
Vím jak to chodí
Znám, co se říká a vím co se hodí

Obavy cítím
Totiž i vzduch který dycham není tím co býval
On náhle nasaklý je tím spalujícím pachem
Kam se pohnu mé srdce pyšní se jen mocným strachem
Jeho každý úder jako by byl osudný
Dělá si nárok na věc kterou může i nemůže mít
I přesto to všechno však nikdy nepřestane bít

Každým úderem vypráví ten slavný příběh
Povídá o mém životě se slunečním Bohem.

Jestli jsem královnou slunce či stínů
Nikdy nepřestanu toužit i když pociťují hořkou vinu