Toto dílo nazvané Praha je básnickým vyjádřením autorovy vlastní zkušenosti z pobytu v této velkoměstské aglomeraci. V první strofě autor poukazuje na liduprázdnou tramvaj, kde se Každý musí válčit o nějaký prostor. Odkazuje k faktu, že v této dané situaci je čeština slyšet pomalu. To může odrážet multikulturnost a rozmanitost velkoměsta, kde angličtina a další jazyky mají své pevné místo. Druhá strofa se zabývá celkovým dojmem, který autor z tohoto města má. Smog a ruch jsou neoddělitelnou součástí Prahy, což autor vnímá jako prostředí pro umění, ale pro člověka to je zároveň stresující faktor. Autor se k Prague obrací prostřednictvím vzdechu a vyjádřením touhy po nějakém znamení, což by mohlo naznačovat nedostatek emocionálního spojení autora s městem. V posledním řádku básně autor přiznává, že brečí s Prahou, což může znamenat, že pro něj město není ideální.
Silnými stránkami tohoto díla jsou silné a sugestivní obrazy, které se autorovi podařilo vystihnout. Báseň ukazuje Prahu v jinakosti, než jak ji vnímalo mnoho turistů. Autor se zaměřil na stresující a chaotický charakter města, což může být pro návštěvníky překvapivé. Dílo je psáno jednoduchým a přístupném jazykem, díky čemuž je snadno srozumitelné. Slabou stránkou je absence detailnějšího popsání, které by lépe ilustrovalo myšlenky autora. Pocity napětí a úzkosti vznikající z toho, co vidí, byly mohly být vylíčeny podrobněji, aby byly větší vypovídací hodnotou.
05.05.2023