od: Kan
Viděl jsem ryby tančit pod ledem,
ne příliš, avšak přece trochu jen.
K večeru, znaveným pohledem,
zvečera, kdy skláněl se den.
Zvečera, kdy skláněl se den,
a vyšla první hvězda jasná.
Večer pověrou opředen,
straší mě, starého blázna.
Straší mě, starého blázna,
ale jen trochu a malou chvíli.
Má hvězda na nebi šťastná
je, vždyť jsme se políbili.
Viděl jsem pod ledem tančit ryby,
a měl jich plnou hlavu.
Tančily do kruhu, snad pro zábavu,
neplatí pro ně žádné kdyby.
20.05.2023