Literární dílo "Bůhví čí anděl" působí tajemně a záhadně už jen svým názvem, který naznačuje, že se bude jednat o něco nadpřirozeného. Autor využívá výrazové prostředky, aby čtenáře vtáhl do atmosféry nejistoty a očekávání: Používá výpovědi v budoucím čase (čekají nás...), kdy však nevíme, co přesně nastane. Téma díla je zřejmě osudové a zahrnuje náhlé a nečekané situace.
Autor využívá poetických prvků jako jsou rýmy, rytmus a opakování, aby nás vtáhl do rozbouřených emocionálních stavů svého protagonisty. Záměrně používá nejasných a nekonkrétních obrazů, aby čtenářův mozek zapracoval a snažil se představit si co se vlastně děje a kdo je tajemný anděl, který hrozí pěstí.
Krátká báseň s výraznou rytmikou působí velmi sugestivně a zanechává mystický dojem. Je však i zdrojem problémů, protože se autor soustředí příliš na to, že dílo bude co nejtajemnější a mystické, což může vést k tomu, že čtenář nedostane všechny odpovědi, které by potřeboval k pochopení poezie. K tomu se autor neustále pohybuje mezi budoucností a minulostí, což může být pro čtenáře matoucí.
Celkově se jedná o velmi sugestivní literární dílo, které působí na čtenáře svým nadpřirozeným nábojem. Autor však mohl více zaměřit na jasnost a rozlišit některé pojmy, aby čtenáře nezmatkoval a zanechal mu více dojmů z probouzení víry.
22.05.2023