Z obraze nám dýchá melancholická atmosféra, kterou autor dokáže líčit s velkým citem a výborným smyslem pro detail. Při čtení této básně se divák ocitá v prostředí deště, jímž jsou útulné uličky, zatímco se sleduje příběh osudu tuláka, který kráčí se svěšenou hlavou. Autor dokáže velmi sugestivně popsat okolní krajinu, včetně reflektujících kalužin. Celkově dokáže vyvolat velmi silné a působivé obrazy.
Silnou stránkou této básně však nejsou jen vizuální vjemy a sugestivní popis atmosféry. Autor také exceluje v podání myšlenek hrdiny básně, který má za sebou nějaké trauma a hledá své místo ve světě. Tento vnitřní konflikt je dokonale zachycen prostřednictvím básnické formy, ve které jsou jednotlivé verše navzájem spojené tak, aby vytvářely nejen rytmus, ale i napětí a emoce.
Je však nutné zdůraznit, že použitím složitých metafor a symbolů autor ztěžuje porozumění básně laikovi. Čtenáři, kteří nejsou obeznámeni s literárními technikami, by se mohli zmateně pídit po pointě celého díla. Zároveň bych si dovolil poukázat na krátkost básně, která v některých částech může být vnímána jako nedostatečná - diváci by si přáli více informací o hrdinovi, jeho minulosti a myšlenkách.
Závěrem můžeme říci, že i přes některé nerovnosti patří V dešti k vynikajícím literárním dílům a určitě vyvolá silné emoce u čtenáře, který disponuje dostatečným literárním zázemím.
22.05.2023