Literární dílo s názvem Nevzpomínka je krátká básnická skladba prozaického stylu, jež se skládá ze tří veršů. Básnický strofický vzorec na první pohled evokuje smutek a melancholii a v průběhu celé básně se tato nálada prohlubuje. Autor využívá metafory, aby svůj lyrický výraz vystiženě a silně vyjádřil.
Silné stránky díla patrně spočívají v intenzitě emocionalitou básně, která je naplněna těžkým pocitem opuštěnosti a ztráty. Tyto pocity zdůrazňuje použití temných a šedých barev, které umocňují pocit prázdnoty a osamělosti. Autor také využívá typografické prvky, jako jsou mezerování a krátké větné konstrukce, které vytvářejí dojem neúplnosti a nedopovězenosti.
Na slabou stránku díla by se mohla vést kritika za jeho krátkost. Tři verše mohou být pro mnoho čtenářů bezdůvodně krátké a někteří by si pravděpodobně přáli více konkrétních informací, aby porozuměli tomu, o co v básni vlastně jde. Nicméně, z hlediska poezie, tato krátkost je vlastním stylem a z většího pohledu tvoří přesně takovou celistvou formu, jakou autor vyjádřit chtěl.
Celkově je Nevzpomínka rušivě krátkým, ale silně dojemným literárním dílem, které vertikalizuje pocit ztráty a osamělosti v autorově myšlení. Je to poezie, která především vytváří atmosféru, a pokud se na ni čtenář dokáže otevřít, může působit neuvěřitelně silně a hluboce.
26.05.2023