Dílo "Už nerandím" je básnický text, který se zaměřuje na jednotlivce, kteří se rozhodnou nefandit promarněným chvilím s láskou a raději hledají vnitřní smysl v každodenním životě. Báseň je psána v próze, avšak silně ovlivněna rytmickým schématem veršů, což účinně přispívá k celkovému dojmu určitého posunu postavy od oslavování netrvalých blízkych vztahů k usilování o vnitřní stabilitu.
Dílo silně reflektuje téma dnešní doby, kdy lidé věnují mnoho energie hledání smyslu života a vnitřnímu uspokojení. Báseň dobře vyjadřuje tento trend a představuje společensky vhodný postoj, který by mohli sledovat všichni, kteří se chtějí vyhnout zbytečným vztahům a hledají udržitelnější a klidnější způsob života. Autor také úspěšně využívá metaforu vrásek, aby ukázal, že chyby a zklamání si mohou člověk nese s sebou dlouho a že některé z nich se již nedají napravit.
Mezi slabé stránky díla patří fakt, že se v něm objevuje mnoho klišé a opakování. Autor používá časté opakování frází "vyléčená z kluků" a "promarněné chvíle", které mohou být znuděné a nepříjemné k přečtení. Také se zdá, že autor báseň rychle napsal a že se to nezapojil dostatečně do výběru jednotlivých slov a formulací. Některé pokusy o rytmické schéma jsou trochu narušené a kompozičně se zdá, že se v textu nedaří zaujmout pevnější linii nebo tematický uzavření. Nicméně i přes tyto slabé stránky je báseň velmi citlivým vyjádřením současné doby a ukazuje mnoho styčných bodů s literárními díly, které mohou být oblíbené i u studentů výuky moderní literatury.
20.06.2023