Mořské dno je krátkou básní, která se pro svou jednoduchost a jasný výraz stala klasikou. Autor se v ní zabývá tématem věčné lásky a iluze, která ji obklopuje. Básník se zde vyznačuje poetickým minimalismem a snese ho jen málo, aby zvládl přenést svou myšlenku na papír.
Silnou stránkou díla je bezesporu jeho tón a atmosféra. Básník dokáže nádherně převést na papír samotnou podstatu života a lidských emocí. Používá obrazy, které snadno dokážeme vizualizovat v naší hlavě. Oceňuji jeho schopnost přenášet slova do emocionální roviny a zanechávat posluchače v úplném tichu.
Zároveň ale dílo trpí určitou jednoduchostí v tématu. Básník se sice snaží vyjádřit myšlenku o věčné lásce, ale jeho slova jsou povrchní a nedostatečné. Není schopen proniknout do temného nitra tématu a ukázat nám jeho pevné základy. Tím se snižuje intenzita básně a umocňují se její slabiny.
Mořské dno je mimořádné dílo. Má velký potenciál a poskytuje neuvěřitelnou hloubku emocí. Je ale třeba rozšířit jeho základ a podpořit jeho myšlenku několika dalšími detaily. Pokud by se básník naučil je lépe konstruovat, zřejmě by jím došel ještě dále. A přesto nyní tuto báseň shledávám jako velmi působivou a inspirující.
22.06.2023