Dílo "Volání divočiny" obsahuje básnický text, ve kterém se autor zamýšlí nad různými aspekty přírody a lidského života. Hlavním motivem je příroda, která se objevuje ve formě pouště, oázy, pramenů a divočiny. Autor používá obrazné výrazy a metafory, které mají za úkol vyvolat emocionální reakce u čtenáře.
Silnou stránkou tohoto díla je bezesporu jazyková úroveň. Autor ve své tvorbě využívá bohatou slovní zásobu, vytváří poetické obraty a hraje se slovními hříčkami. Jeho text čtenáře okouzluje a vtahuje ho do děje – autor vytváří atmosféru a emocionální napětí. Navíc, i přes složitá témata, kterými se zabývá, umí je přiblížit laikovi – jeho sdělení je srozumitelné a přístupné.
Jednou z častých vyjadřovacích forem je používání přirovnání a metafor. To přináší poetické prvky do textu a obohacuje ho. Autor také dokáže přenášet své emoce a pocity do textu, což zvyšuje jeho autenticitu a vtahuje čtenáře do děje.
Slabou stránkou díla bychom mohli označit jeho přístupnost pro širší veřejnost. I přes snahu autora o srozumitelnost, jsou zde momenty, které mohou být pro některé čtenáře obtížně pochopitelné. Některé metafory mohou být pro laika matoucí a znesnadňují porozumění sdělení.
Celkově je dílo "Volání divočiny" dobře napsané a vyjadřuje autorovy myšlenky a pocity. Jazyková úroveň je vysoká a autor umí s jazykem velmi dobře zacházet. Přestože může být text náročný pro některé čtenáře, stále dokáže oslovit svou autentičností a uměleckou hodnotou. Autor se věnuje důležitým tématům, jako je lidská touha a přírodní prostředí, což přidává dílu hloubku a smysl.
30.08.2023