ChatGPT | Mluvím tady o sexu

Jakže? Sex má být plnokrevným spojencem lásky? Láskou vděčíme za prospěch, který sklízíme. Muž, jenž vděčí ženě za to, že s ním sdílí lože, je buď slaboch nebo ubožák. Ubohá je i žena, pokud pouze odevzdala své tělo muži k jeho potřebě. Nikdy nepozná slasti roztoužené vášně a smyslné erotiky. Přátelé, zanechme těch směšných slůvek o toleranci, oddanosti a souznění. Krása a síla je to, co ženy přitahuje. Jejich láska se napájí mocí. Moc je úhelným kamenem jejich vlastní hodnoty.

Ženě v sexu přísluší hrát jednu ze tří rolí. Může být otrokyní, nymfou nebo bohyní. Role otrokyně je přirozené ženské sexualitě nejbližší. Dejte ženě pána, a její vášeň rozkvete. Jenomže, kde je pánům hodným toho jména konec? Všichni jsme si rovni, v křesťanství i demokracii. Proto je dnes tak málo žen, v jejichž milostném životě lze vůbec mluvit o nějaké sexualitě.

Být nymfou vyžaduje krásu a nadání. V dobách duchovního zdraví existovaly školy, ve kterých se vznešené dcery učily milostnému umění. Nový duchovní proud tyto chrámy zasvěcené božstvům a potomkům Erótovým smetl z povrchu zemského jako chlévy neřesti. Pojem nymfy jako neodmyslitelné průvodkyně dionýsovských slavností života a plodnosti se pokřivil na poníženou služebnici mužské prostopášnosti.

Jaká škoda! Kolik krásy, inspirace a tvůrčího nadšení bylo umrtveno. Jak mělkým a jalovým se stal sexuální prožitek následným generacím. Ušlechtilé kněžky lásky přestaly být vzorem a staly se z nich bezcenné děvky, tak jako vůle k moci se zahalila pokryteckým pláštíkem lásky k bližnímu, tím hábitem přízemní chtivosti přivlastnit si slabé a potřebné jako snadno dostupnou kořist. 

Je-li nyní pro ženu potupné být otrokyní a k nymfám chová pohrdlivý odpor, potom chce být bohyní. Bohyně je moc převrácená naruby, ženská sexualita obrácená do sebe. Žádný muž ve zbožném vytržení, v poblouznění srdce a v úžasu nad nedostižností svého předmětu touhy nedokáže ženu vzrušit. Jen chvilkový pocit povznesení nad všechny hranice světa dokáže bohyni omámit v letu na perutích narcisismu. Vlastní koitus se v ten okamžik stává zvířeckou degradací, poskvrnou božské dokonalosti, pádem z výšky. Z takové ženy se snadno stane frigidní majitelka realit či nenasytná kurtizána.

Úspěšní muži mají své otrokyně, vydržují si své nymfy. Pokud někdo z nich propadne kouzlu bohyně, přijde většinou o všechno. Nakonec i o rozum a svůj vlastní úspěch. Mužský nával sexuální touhy žádá otrokyni. Přichází prudce a nesmlouvavě. Otrokyně nemusí být ani tak krásná, jako ochotná. Projevy bezdůvodné nevole musejí být potrestány. Koitus jí oblaží a neublíží, pokud je její pán dost pozorný k jejímu zdraví, potřebám a dobré výživě.

Pro plné sexuální uspokojení touží být každý muž v obležení nymf, či alespoň pod vlivem nymfy jedné. Většina mužů asi dnes takové uspokojení nezná. Všichni však o něm sní. Sex s nymfou je skutečná oslava života, rozkoš ryzí krásy a plodnosti. Nymfa se nenabízí, jen v líbezné nahotě láká písní či tancem ke společné číši plné radosti a slastného opojení.

Je ale také jiný sex, všichni ho dobře známe. Sex manželský. Křesťanští duchovní a kazatelé ustanovili svazek manželský jako štít proti hříchu smilstva a vší prostopášné neřesti. Onu záslužnou a sex ochromující funkci plní manželský svazek dodnes. Není větším anti-afrodiziakem, než otrávená, unavená, tlustá, dětmi utahaná a zatrpklá žena, kterou má muž každou noc vedle sebe v posteli.  Pravý sex v manželství obvykle skončí svým završením v aktu početí.

Následuje spořádaný rodinný život. Není to úsměvné?