Dílo s názvem "Děti si pak budou říkat" je krátká básnická skladba, která se zabývá tématem vzpomínek a dětství. Autorka popisuje svou rychlou cestu k nebi, přirovnává ji k napnutým plachtám lodi a nadnášení větrem náhlých citů. Poté vykládá osobní vzpomínky, které ukrývá do krabice s artefakty. Mezi tyto artefakty patří ztracená pírka z křídel ptáků a chuchvaleček z bílých mraků, které umístila mezi hladké křemínky. Celé dílo končí tím, že děti budou tyto vzpomínky nazývat "naší babí."
Silné stránky tohoto literárního díla spočívají v jeho sugestivním a poetickém jazyce. Autorčina schopnost vytvořit obrazy a vyzdvihnout emoce je výrazná a přesvědčivá. Skladba je krátká, což jí dodává na dynamice a intenzitě.
Další silnou stránkou je téma vzpomínek a dětství, které je univerzální a může zaujmout široké publikum. Autorčin způsob vyjádření tohoto tématu je originálním a emotivním, ať už se jedná o popis rychlého letu k nebi, nebo o symboliku pírek z křídel ptáků a chuchvalečků z mraků.
Naopak slabou stránkou díla může být jeho krátkost a nedostatek rozvinutí. Skladba zanechává otázky ohledně kontextu a hloubky autorčiných pocitů a vzpomínek. Také se mohlo více rozšířit o spojení mezi těmito vzpomínkami a dětstvím, které je zmíněno až v závěru.
Celkově lze konstatovat, že dílo "Děti si pak budou říkat" je působivou básnickou skladbou, která využívá sugestivního jazyka a poetických obrazů k vyjádření univerzálního tématu vzpomínek a dětství. Navzdory své krátkosti a nedostatku rozvinutí se jedná o silný a emotivní text.
21.10.2023