Dílem, které bylo nazváno "jen počkej", si autor vybral velmi jednoduchý, avšak zároveň sugestivní název, který dokáže poutavě upoutat pozornost čtenáře. Již v prvních dvou verších je patrná autentická poetika autora, která je charakteristická křehkou krásou. Tímto jemným způsobem autor představuje hlavní téma díla, kterým je neustálý pohyb života a naděje v lepší budoucnost.
Celá báseň je založena na kontrastu a napětí mezi viditelným a přítomným šedivým příkrovem nebe a snem o modré obloze. Autor zde využívá symboliku barev, protože šedivost představuje stagnaci, beznaděj a chlad, zatímco modrá obloha je symbolem svobody, radosti a útěchy. Tento kontrast obsahuje báseň dva konflikty - konflikt mezi realitou a touhou a konflikt mezi stiskem současného okamžiku a nadějí na lepší zítřky. Tento konflikt je tím více uvěřitelný, protože je zasazen do přirozeného prostředí, jakým je nebe.
Další významný prvek této básně je stylizace autorova hlasu. Jazyk je úsporný, ale nabytý emocionální silou a naznačuje přírodní krásu a tajemství. Autor využívá opakování a zkratky, aby podpořil rytmický tok básně. Tento hlas je hluboký a meditativní, což dodává dílu hloubku a citlivost.
Slabou stránkou díla je ve skutečnosti jeho krátkost. Báseň je tak stručná, že může ponechat některé čtenáře s pocitem nedostatečného uspokojení. Navíc, přestože básně často zprostředkují silné emoce skrze symboliku a obraznost, v tomto případě je třeba trochu přemýšlet o tom, jak je symbolika použita a jaký význam je propojen s každým z obrazů.
Celkově lze konstatovat, že dílo "jen počkej" je ukázkou autentického básnického hlasu a stylu autora. S přesností a citlivostí zachycuje vnitřní konflikty lidského srdce a naznačuje možnost naděje v lepší budoucnost. Přestože je krátké, dokáže čtenáře donutit k zamyšlení a pocitu sounáležitosti s autorem.
16.11.2023