od: cappuccinogirl
Anotace: doufám, že co hlasem nepřiznám... nebudu muset nikdy tichem sama v sobě "odvolat" :-)*
V kraji růží
dech se úží,
touha vzrůstá.
Když opatrně rozevíráš květ.
Když toužíš zlehka přivonět.
A když tvá ústa
beze slov
polibek přislíbí...
Pak… políbí,
(jen jemně)
Poprvé.
Podruhé.
Po…....
Ach ne… už nejen rety,
už i…
Aaaaach…
Jak dlouho ještě vydržím
být jako růže němá,
než vzdech,
než vzdechů víc než perel na šňůrce…
Než do celého kraje vyvzdychám,
že lížeš jako …
Neeee…
Nesmím!
Nesmím to říct!
Nesmím to ani zašeptat!
Vždyť skončila bych na hranici.
Vždyť upálili by mne
za kacířství!
Nesmím!
01.12.2023