Literární dílo s názvem "U svatého Ignáce" je krátkou básní, která zachycuje okamžiky a dojmy z návštěvy Prahy. Autor se zaměřuje na pocit radosti a štěstí, které prožívá společně se svou blízkou osobou na Karlově náměstí. Báseň vinou své struktury a výrazů vytváří dojem lyrického a intimního okamžiku.
Silnou stránkou díla je jeho jednoduchost a srozumitelnost. Autor dokáže líčit své pocity a zážitky z Prahy velmi jasně a čitelně. Stylizuje prosté a každodenní scény do lyrického rčení a dává jim tak hloubku a význam. Dílo je chytlavé a osloví především laiky, kteří jsou schopni se snadno vcítit do situace a prožitků, které autor popisuje.
Na druhou stranu, slabou stránkou básně je absence hlubšího obsahu a myšlenkového poselství. Dílo se zaměřuje spíše na představení pocitu radosti a štěstí, než na analýzu nebo pohled na Prahu či naší společnost z širší perspektivy. Básník se také věnuje otázce kořenů poezie, kterou však nedokáže dostatečně rozvinout a zakotvit do celku, čímž tento motiv působí spíše jako nerudimentární a nedotažený prvek v díle.
Celkově lze říci, že dílo "U svatého Ignáce" úspěšně zachycuje moment radosti a štěstí při procházení pražskými ulicemi. Je srozumitelné a přístupné i laické veřejnosti. Naopak se však nedostatečně zabývá problematikou kořenů poezie a neposkytuje hlubší myšlenkový obsah.
13.12.2023