od: cappuccinogirl
Anotace: ...občas si něco takovýho dám, tož dovolím si doplnit čislem I. Baví mě to, takže čekám přinejmenším "občasník" :-):-):-)...
I.
Vždycky jsem chtěla psát vlastní noviny a vydávat je za cizí.
Klidně denní tisk - zamyšlenky ze života, protože stále se něco děje.
Smysl v tom sice většinou nenajdeš, však o to víc je na světě nesmyslů,
takže by bylo pořád o čem psát.
Narazíš na ně na každém rohu - na každém rohu kruhu, opravuji.
Jelikož jinak by nešlo o nesmyslné tvrzení a neprošlo by cenzurou svobodného psaní.
Psát se totiž může o všem, o čem se může psát!
Třeba o utahaných myšlenkách, urousaných v blátě sobectví.
Stínohře duhové skleněnky, zmačkané do kuličky zvrácených ctností.
Lichém střevíčku Popelky, který ta holka s železnou pravidelností zapomíná na schodech.
O lorňonu staré dámy, jež z trosek svého těla večer co večer tahá chytlavý nápěv hlouposti
a vypouští ho otevřeným oknem do ulice.
Vždycky se jí vrátí – ještě se nestalo, že by netrefil zpět.
Hloupost je věrná a taky bohužel nakažlivá - tím songem ožila prý celá čtvrť
a šíří se stále dál – jako lavina!
Mají štěstí, ti, co zde bydlí. Neboť být hloupý je dnes IN - doporučuje se nemyslet.
Rozum se v dnešní době nenosí, zamyká se pod zámek.
Nebo se odnáší v pytlích jako obnošené šatstvo do „ŠPINÍRNY“.
A když je patřičně začouzeno sklíčko chytrých myšlenek,
pak dostaneš ho zpět a hlavu máš lehkou - nic tě netíží.
Najednou ti vůbec nevadí, že jediné, co je v dnešním světě „nevyvratitelné“, jsou kořeny zla.
Že Protekce je všude, nejen v ulicích „ta nejžádanější děvka“.
A že na cukrové sliby lákají nás dennodenně mistři prázdných slov ze strany „BEZSVĚDOMÍ“.
Doba je zlá, svět nám stůně.
A Osud se raději ke všemu, co se děje, postavil zády, aby se sám nenakazil.
24.01.2024