ChatGPT | JÁ PÍŠI VÁM...

Tak, jako Taťána Oněginovi, však mé psaní nebude milostné. I když – vzdychnu si v něm! Nebo spíš – povzdychnu.

Nad tím, co se na LITERU tak často řeší – psaní komentářů a udělování tipů a supertipů!

Lidé modří, neblázněte. Jsme amatérský literární server, ne profesionálové! A na tomto portále jsme se sešli proto, že nás spojuje společný zájem, koníček – máme rádi psaní!

Ale každý píšeme si podle svého a taky důvod, pro který vezmeme do ruky pero je u každého jiný! Jinak posuzujeme vše okolo sebe, co pro jednoho je důležité, druhý přejde mávnutím ruky.

Nejsme kritici, nemáme k tomu „potřebné“ vzdělání, zkušenosti. A já za sebe říkám – díky bohu! Myslím si, že právě proto, že nám tohle chybí, můžeme se na naše díla navzájem dívat hlavně lidsky a po svém. Nic nás nesvazuje.

Modro „čpí“ člověčinou a já na to jsem zatra hrdá! A i díky tomu se tady cítím dobře. Pročetla jsem si ještě jednou veškerá stanovená pravidla, která tady platí. A ani jedno z nich nestanoví jakékoli omezení v komentování, nevyjadřuje se k tipařům. Proč tedy právě tohle tolik řešíte?

Leckterým se nelíbí, že TIPY jsou o bratříčkování – ty mně a já tobě. Často tady podobný názor čtu. Pro ty z vás, kteří se v tomhle najdou, připomenu staré známé: „PODLE SEBE SOUDÍŠ JINÉ“! A rychle dodám, jak tipuju já. Otipuju, co se mi líbí, pod naprostou většinou děl mnou otipovaných najdete i můj komentář, ale ten nevychází „z pera“ kritikova, ale jen z úst Ccina! A proto já vyzvednu, co se mi líbí, povzbudím…protože za dílem vidím ČLOVĚKA a já sama hodnotím také jen jako ČLOVĚK! To se týká formy. K obsahu – pokud s něčím názorově nesouhlasím a je možná polemika, jdu do ní. Ani tomu se nebráním, i v tom vidím smysl.

Nikdy nebudu řešit pravopisné chyby u jiných, když vím, že sama je dělám! Nikdy nebudu mluvit do způsobu napsaného, protože respektuji, že každý máme svůj styl! Nikdy se nebudu snažit kohokoli psavě posunout, protože na tohle JÁ nejsem TA PRAVÁ! Nikdy nebudu nikomu mluvit do toho, jak píše, protože nevím, jestli by ho to nezamrzelo! Já mám své psaní ráda proto, že mi dává možnost absolutní svobody, píšu, jak nejlíp umím a myslím si, že takto se snaží psát každý tady!

Pokud tedy někdo napíše své dílo s tím, že by opravdu stál o to, aby ho druzí posoudili z hlediska jakési „úrovně“, myslím, že by mohlo být fajn napsat to přímo  - do anotace, jako první koment, kamkoliv. Tak budou všichni vědět, že autor je na tuto kritiku opravdu připraven, že má o ni zájem, že stojí o detailní rozbor!

Já třeba nejsem „z těch“. Vždycky si vyslechnu názor druhého, debatuju, přemýšlím nad ním, a pokud se s ním ztotožním, jsem ochotná k „psavým“ změnám, ale hlavně píšu pro radost a pro potěchu sebe sama.  Pokud se mé dílo líbí i jiným, beru to jako potěšení na druhou, třešničku na dortu, se kterou předem nepočítám, ale která rozhodně potěší. A moc.

Na hlavní straně LITERU je krásný úvodní text. Výňatek:

…Pokud tedy rádi čtete a píšete třeba básně nebo povídky a nechcete si svá díla a dojmy nechávat jen pro sebe, připojte se k uživatelům jednoho z největších literárních serverů u nás. Nahlédněte jako návštěva a bude-li se vám u nás líbit, zaregistrujte se a buďte tu jako doma.

I já jsem kdysi nahlédla, jen ze zvědavosti, do tohoto psavého modrého světa a zalíbilo se mi tu natolik, že sem opravdu chodím „jako domů“. Proto i s vámi se všemi, co tady potkávám, se bavím jako se členy rodiny. A proto komentáře, které s vámi sdílím, se leckdy posunou do osobnější roviny. Ale mně to nevadí. Protože já vás neberu jako PSACÍ STROJE, nebo kohokoliv naprogramovaného jen na úzkoprofilovou debatu o literatuře! Je pravda – tou to vždy začne, ale kde to skončí, v tom mantinely nestavím a NIKDY NEBUDU!!! Pokud se to komukoli nelíbí, není nic snazšího, než moje komentáře přeskočit! Bože, vždyť všichni máme na výběr – tak vybírejme, co nám libo a co je nám milé. Nacházejme si každý „to své“, ŽIJME A NECHME ŽÍT OSTATNÍ!!!