od: Tomcat
Sotva se dotkla duše smyčce,
očima plnýma slz a bolu,
smutkem zraněného motýla.
Melodie jemnější, než trylek slavíka.
Uprostřed tisíciletého času,
bez odezvy v hluchém prostoru,
v Beethovenově tichu.
Verše letící nad mořskou vlnou,
lámou se na skalách.
A smyčec se znovu dotkl strun,
nebývalou silou.
V blednutí svitu hvězd,
melodie krásných houslí ožívá.
Autor: Marta Noel
21.04.2024