od: cappuccinogirl
Anotace: ...vzpomínka chtěla ven...
Zmizel jsi ze světa.
A spolu s tebou
i jedna z jeho nejkrásnějších vůní
uzavřela se navždy do květu,
co už se nikdy nerozevře.
Chybí mi…
tak jako ty
a jako tomu květu motýl,
co pouhým třepotáním křídel
osvěžil,
pohladil…
Tak zlehka,
že ani ten květ někdy nevěděl
byl to, nebo nebyl,
dotek?
Nejsi
a já se nesnažím hledat,
co už se nedá najít.
Jen chvilkovou vzpomínkou
oživila jsem naše
tenkrát
a zabila sama v sobě
kousek bolavého času…
13.05.2024