od: cappuccinogirl
Anotace: ...mám ráda Nezvalovu Manon...
Tak ráda při víně
sedím ti na klíně,
jen musím tiše,
ať motýlky v břiše
předčasně neprobudím…
Chci totiž slyšet
příběh…
O čem dnes bude?
???
"O tom, co vidíš kolem sebe všude:-)
O lásce
-
a o ní...
Dívce, krásné jak růže…
I krátký pohled zláká muže
aby se díval dýl,
snažil se nahlédnout, i kam se nemá
a třeba na vteřinu
zahlíd, co ještě nikdy dosud…"
???
"Příteli,
snad nemyslíš OSUD?
O něm se často rozhoduje kolem živůtku."
Musím se smát.
Vždyť tohle tady bylo tolikrát…
Stále se o tom mluví, píše…
Však zmlknu, zas už sedím tiše,
protože ty mi rukou bloudíš někde u pasu
rozkrýváš něžně krásy Arrasu
a šeptáš o hříchu, co mohl by se stát.
Stačí tak málo – jen - posunout prstoklad
níž…
řekněme - o oktávu.
Vůbec mi netajíš,
že sám máš toho plnou hlavu
a ani já už nejsem klidná.
Čile
se motýlkové mnou teď prohnali
a v plné síle
ženou se v stopách Manon
a jejího rytíře…
Až k nevíře
mi připadá,
jak silně mne ten příběh náhle chyt.
Ach, ty můj des Grieux,
už přestaň jenom mluvit, prosím!
Cudnosti adieu
na chvíli dej
a rozehrej
té lásce struny
ve mně
-
naplno,
ladně a
jemně...
21.05.2024