Dílo s názvem "Vetchá" se zabývá tématy stárnutí, minulosti a smrti. Autor využívá prostou až minimalistickou formu, což dodává básni jistou melancholii a smutek. Vrásky a okovy těsné minulosti jsou metaforou prožitého života, který je nyní přijat a respektován. Použití motivu poslední básně, jíž bude autorka upálená, představuje přijetí vlastní smrti a současně odkazuje na konec tvorby.
Silnou stránkou této básně je jistě lyrická síla a emoční náboj. Autor umí v krátkých verších velmi jemně vykreslit atmosféru smíření se smrtí a odevzdání se osudu. Také používá přírodní symboliku, jako je hlína, semena a krása, což dodává básni zvláštní poetický nádech.
Na druhou stranu se dá namítat, že motivy stárnutí, smrti a minulosti jsou poněkud klišé a toto téma je v literatuře často prokousané. Dalším možným nedostatkem může být absence konkrétních detailů či prvků, které by dodaly básni sílu z obrazu nebo příběhu.
Celkově však lze konstatovat, že "Vetchá" je dobře napsaná a emotivní báseň, která dokáže oslovit čtenáře svou útržkovitou podstatou a jemnou lyrickou silou.
08.06.2024