ChatGPT | Jako dveře kostelů
od: Paulín
Jako dveře kostelů
Anotace: těch pevných a stálých.
Jako dveře kostelů
mé tajemství uzamčené na deset západů.
A v chladných studených zdí
těch mohutných chrámů
čekám na den pravdy,
na den kdy slunce vyjde
hned jak se rozední.
V reliéfech sloupů stálých
mohutné ticho sálem zní.
My před branami pravdy stáli
strachem přikovaní k matce Zemi
pak neskutečně mnoho dní.
Hučení v uších, a prosby Boží
my potichu si šeptali.
Odpusť mi Bože, odpusť
má duše cloumaná vichrem není tak pevná
tak jistá jako skála.
Otevři nebe dobrý Bože
já vstoupím do chrámů věčnosti.
Pokleknu v sále před oltářem
s mou neskutečnou vděčností.
Odhrnu závoj zapomnění
vzpomenu hříchy minulé.
Po sté snad přijmu rozhřešení
za činy dávno strnulé.
Omšelé staré zdi chrámů lapají po dechu.
Po dechu laskavosti, dobroty a víry.
A já tu s nimi stojím také.
Společně lapáme po dechu laskavosti
dobroty a víry.
Stále na věky věků.
Silnou stránkou tohoto díla je jeho bohatý a sugestivní jazyk, který umožňuje čtenáři vcítit se do nitra básníka a prožít spolu s ním jeho existenciální touhy a pochybnosti. Báseň též obsahuje velkou míru symboliky a mystiky, což jí dodává hloubku a mnohovrstevnatost.
Na druhou stranu lze identifikovat i některé slabší stránky této poezie. Někdy může být autorův jazyk a obrazy příliš abstraktní a složité, což může odradit méně zkušené čtenáře. Dílo též může působit příliš depresivně a temně, což může omezovat jeho širší přístupnost.
Celkově je báseň "Jako dveře kostelů" silným a výrazným vyjádřením niterních pocitů a existenciálních otázek. Autorova schopnost vytvářet silné obrazy a být upřímný ve svých pocitych je zde kladně hodnocena.
12.06.2024