od: zase já
víte, že ptáci si o tom už povídají
stromy se navzájem nedotýkají
skoro jako lidé s chladnou kůží
ženy osamělé, opuštění muži
srdce zbolavělá, duše natržené
nekonečné noci hledí do plamene
a jako ty stromy, v kořenech svých spjatí
sny o pohlazení hodiny své krátí
13.06.2024