ChatGPT | Mr.Black Její černá duše - 11.kapitola

Upozornění!

Tato kapitola opět obsahuje explicitní obsah v podobě násilí, vulgárních slov a sexuálních obscéností.

Není pro slabší povahy!

Děkuji za pozornost a přeji jinak příjemné čtení!

Vaše E.

 

 

11.kapitola

 

Probudila jsem se do slunečného rána, když okny prostupovaly paprsky slunce. Ihned jsem pocítila tíhu těla Alexe, který se o mě opíral bokem a objímal mě kolem pasu. Jeho hruď mě hřála na zádech a svým zadkem jsem byla zabořená do jeho klína. Věděla jsem, že přesně v této pozici jsme usnuli, pozdě v noci, po dvou dalších kolech neskutečného sexu.

Za celou dobu jsme spolu nepromluvili ani slovo. Nebylo to v tu chvíli třeba, ale věděla jsem, že chvíle, kdy si budeme muset promluvit, jistě nastane. Dřív či později.

Zakroutila jsem se v boku a trochu se prohnula v zádech. Chtěla jsem se vymanit ze sevření Alexe, čímž jsem akorát cítila, jak zpevnil svůj stisk kolem mého pasu.

Tudíž mi bylo jasné, že je vzhůru.

Vzápětí jsem ucítila jeho erekci, která mě začínala tlačit do klína. Chytla jsem ho za ruku, kterou mě držel a snažila se ji dát stranou, abych mohla vstát.

Alex se však zapřel, trochu se odtáhl a svým penisem do mě rovnou vstoupil.

Pomalu do mě zanořil celou svou délku a já jsem vzrušivě vydechla.

Přitiskl se svým obličejem na můj krk, do kterého mě kousnul a začal přirážet o něco razantněji, nicméně na něj, stále pomalu.

Slyšela jsem jeho mělký dech u ucha a vzrušilo mě to snad ještě víc.

Svou dlaní mi přejížděl po prse, které několikrát promnul, a nakonec jeho ruka spočinula na mém boku, za který mě uchopil silně svými prsty.

Prohnula jsem se v zádech a víc se nahnula dopředu.

Druhou dlaní, kterou měl celou dobu nad mou hlavou, mi prohrábl vlasy a silně za ně chytl, až mi zaklonil hlavu. Začal mě šukat v jeho obvyklém tempu a já jsem se nesnažila skrývat to, co se mnou dělá.

Vzdychala jsem přezíravě a zavřela blaženě oči. Cítila jsem, jak jeho penis tvrdne ještě víc a on akorát přidával na síle svých přírazů.

Nakonec ze mě vyšel a namáčkl se na mě. Cítila jsem, jak se jeho sperma roztékalo po mém nahém zadku. Zamručel takovým živočišným zvukem a zrychleně dýchal na mé rameno, ke kterému se přimknul.

„Kurva…“ zanadával si zmoženě po chvilce a odtáhl se.

Položil se na záda a snažil si uklidnit dech.

Aniž bych něco řekla, nebo se na něj podívala, vstala jsem z postele a nahá přešla po pokoji do velké koupelny vedle. Ihned jsem zaplula do sprchy a mínila ze sebe smýt celou tu naši noc. Namydlila jsem si tělo nádherně voňavým gelem a pak si ještě umyla vlasy svým vlastním šampónem, který jsem tam nechala už od včera.

Chtě nechtě, roztáhla jsem se tu po bytě vcelku dobře. Všude bylo něco mého.

Když jsem se umyla a následně usušila, zabalila jsem se do ručníku a přešla k umyvadlu. Čistila jsem si zuby a prohlížela si svůj krk a ramena, které na sobě nesly další dvě nové modřiny od Alexe. Jen jsem mírně zakroutila hlavou a pak se podívala na odraz Alexe v zrcadle, který právě zmoženě přešel do koupelny. Zamířil rovnou pod sprchu a opřel se svými pažemi o kachličky.

Pozorovala jsem ho, velmi pečlivě, možná jsem si ty zuby čistila už dobrých deset minut. Nakonec jsem si vypláchla pusu a pustila se do zkrášlení svého obličeje.

Namazala jsem se krémem, na který následně nanesla trochu make-upu a řasy přetáhla řasenkou.

Nemínila jsem dělat víc, nebyla to třeba.

Vlasy jsem si rozčesala a nechala je sčesané směrem dozadu, že si je později ještě upravím. Otočila jsem se k odchodu, když zrovna Alex vycházel ze sprchy. Obtočil si kolem pasu ručník a díval se na mě chtivým pohledem. Naše pohledy se setkaly a já zase prahla po jeho těle. Nemohla jsem si pomoct.

Ovšem překousla jsem to a vyšla z koupelny. Namířila jsem si to pro své věci do pokoje pro hosty. Oblékla jsem si čisté spodní prádlo a následně světlou halenku, pod kterou jsem si nevzala naschvál podprsenku. Natáhla jsem si k tomu pouzdrovou černou sukni a pak vyšla z pokoje. Přešla jsem do obýváku, kde leželo mé oblečení po tom, co ho ze mě Alex svlékl. Nazula jsem se do bot, které tam tak netečně ležely a posbírala své věci. Rozešla jsem se zpátky do pokoje, abych si ty věci uklidila. Minula jsem se s Alexem, které pouze v černých teplákách, přešel do kuchyně. Provokativně se na mě usmál.

Chtěla jsem využít jeho očividně dobré nálady, a tak za ním přešla do kuchyně. Zrovna vytahoval z lednice nějaké suroviny na přípravu snídaně.

„Chceš pomoct?“ nabídnu se mu.

„Můžeš připravit vejce na omeletu,“ pronese klidně a poukáže k platu vajec, které zrovna vytáhl z lednice.

Automaticky jsem tedy přešla za ním a chopila se přípravy. Našla jsem nerezovou misku, do kterých jsem rozklepla šest vajec. Skořápky jsem vyhodila do koše pod dřezem a sama se divila nad tím, jak nám to společně hrálo v kuchyni. Alex mezitím pražil slaninu na pánvi a k tomu se chopil přípravy kávy. Cítila jsem na sobě jeho pohled, pokaždé, když jsem se kolem nějak prosmekla, či se více přiblížila. Držela jsem se zuby nehty se na něj nepodívat, nebo na to jeho ďábelské tělo, kterému jsem začínala opravdu tíhnout.

Když jsme společným úsilím připravili snídani na stůl, usadili jsme se na roh stolu a seděli tak blízko sebe. Jako první jsem se chopila kávy a s chutí se jí napila. Bylo to blažené ráno. Kvalitní sex a kvalitní káva. Skvělá kombinace!

Mlčky jsme jedli a přišlo mi to na nás dva vcelku úsměvná situace. Uvařili jsme si společně snídani, kterou jsme následně snědli, aniž bychom se u toho nějak slovně uráželi, pohádali se nebo byli k sobě odměření. Všechno více méně, by to bylo z mé strany, ale jako by to najednou bylo všechno pryč.

Prostě my dva, naše povahy a velké osobnosti.

„Mám dneska nějaké obchůzky odpoledne a večer chci být v klubu, jestli chceš, můžeš za mnou pak večer přijet,“ prolomí ticho Alex a já se na něj podívám.

„Dobře,“ hlesnu pouze. Nadechla jsem se, že jsem už chtěla něco říct, když v tom mi do toho skočil Alex.

„Věci si dej ke mně do šatny. Budeš spát normálně se mnou v ložnici,“ řekne pevným tónem a já se napřímila v zádech.

„Počkej, počkej,“ zastavím ho gestem ruky, „Já tu nemíním s tebou zůstat. Chci k sobě na byt,“ dodám rozhodně. Alex po mně střelil pohledem.

„Určitě ne, poklade,“ ušklíbne se, „Jsi moje a já tě chci u sebe doma, kdykoli k dispozici.“

„Cože?!“ asi jsem se přeslechla.

„No copak si na to zapomněla? Jak zněla naše dohoda?“ nasadí ten jeho ďábelský úsměv, za kterým se vždy schovávalo něco víc.

„No dobře, ale nemyslela jsem to doslova tak, že budu s tebou bydlet! A být ti kdykoli po ruce, jako tvoje osobní děvka!“ vyjedu na něj netečně.

„Ne?“ zasměje se pobaveně, „No já si to přebral po svém. Prostě od teď patříš jenom mně, aby bylo jasné. Uděláš to, co ti řeknu a pokud tomu tak nebude a budeš odmlouvat, tak tě potrestám,“ dodá naprosto jasnou výhružkou. Naježila jsem se.

„Nebojím se těch tvých výhružek!“ vyprsknu jedovatě a Alex se hrozivě zasmál. Ten smích jsem znala, nevěstil nic dobrého.

„Nepokoušej mě, víš, že nejsem milej, když mě někdo nasere,“ řekne varovně a napije se kávy. O tom jsem neměla sebemenší pochyb, ale nechtěla jsem si to nijak spojovat se sebou.

„Nebudu skákat, jak si pískáš!“ pokračuju ve svém odporu.

„To nemusíš, mě stačí, když mi budeš dělat společnost v posteli a na některých akcích,“ řekne suše. Ach Bože! Hodně rychle jsme se vrátili k tomu, jak vlastně mi je protivný!

„Co si jako myslíš?! Že tu budu celý den čekat na tebe, až se uráčíš přijít a pak ti dám, jen tak?!“ syknu sarkasticky.

„Co budeš dělat během dne, je mi jedno. Máš tu svou práci a zbytek práce jsem ti nechal přesunout sem do New Yorku. Emilliano ti pak řekne podrobnosti,“ odpoví jakoby nic a já na něj vytřeštila oči, „No a večer chci, abys byla se mnou, ať už v klubu, tady doma nebo někde jinde,“ dodá neústupně. Ten prohnanej hajzl!

„Kurva, tak na to si můžeš zaplatit nějakou společnici, která tě určitě poslechne na slovo! Ale já taková nejsem, nesednu si z tebe na zadek, Alexi!“ rozohním se vzpurně. On se na mě podívá, těmi svými prozíravými oči a upne na mě svůj tvrdý výhružný pohled.

„Asi jsi zapomněla, proč tu jsi, že?!“ zavrčí, „Stačí jeden telefonát a O’Brian je mrtvý! Čím víc mě budeš srát a odporovat mi, tím ti to budu dělat horší s tím počítej! Taky se může stát, že ho zastřelím přímo před tvýma očima, tak mě kurva nepokoušej!“ zahřmí varovně.

„Páni! Málem jsem zapomněla na to, jaký jsi vlastně pičus!“ procedím skrz zuby a vstanu rázně od stolu. Otočila jsem se hned na podpatku a vydala se z kuchyně pryč. Zapadla jsem do protějších dveří pokoje pro hosty a zavřela se hlasitým bouchnutím dveří. Do prdele práce!

Vztekle jsem kopla do kufru na zemi a akorát si zanadávala nad svou vlastní blbostí. Upsala jsem se tomu idiotovi a držela tak Matta při životě. Kurva! Kurva Kurva!

 

Do hodiny jsem slyšela hlavní dveře, kdy jsem usoudila, že Alex odešel z bytu. Vyšla jsem z pokoje a zamířila si to do koupelny. Upravila jsem si suché vlasy, a nakonec je stáhla do culíku. Přes halenku jsem si navlékla střídmí černý svetřík a když už jsem vycházela z koupelny, opět jsem slyšela bouchnutí dveří. Zvědavě jsem vykoukla z chodby a pohlédla na Emilliana, který v rukách třímal několik štosů složek a v druhé ruce třímal mou černou tašku na notebook.

„Dobré ráno,“ zvolá, když mě spatří. Zamračila jsem se a ukázala na něj netečně prstem.

„Ty hajzle! Tys kurva věděl, že Alex chce všechnu moji práci přetáhnout sem do města!“ osočím ho nestoudně. Bylo mi to fuk. Respekt k němu byl dávno pryč.

„Nesměl jsem ti to říct,“ pokrčí rameny jakoby nic.

„Nechci abys pro mě dál pracoval!“ vyhrknu pevně rozhodnutá, „Už ti nemohu věřit!“

„Své stížnosti přednes na svého šéfa,“ odpoví suše a rozejde se do obýváku. Nevěřícně jsem na něj pohlížela a pozorovala ho, jak na stolek připravuje pro mě nějaké papíry a můj pracovní notebook. Pak ke mně vzhlédl a mírně se zamračil.

„A teď jestli dovolíš, máme hodně práce, tak by ses mohla jít na to podívat,“ dodá a já chtě nechtě se za ním rozešla, zvědavá, co na mě čeká za práci.

 

Po celém dni sezení nad notebookem a haldou papírů jsem byla neskutečně ráda, že jsem vše dokázala dodělat. Teda samozřejmě i díky Emillianovi, který mi v tom pomohl. Blížili jsme se do finiše a já si musela protáhnout záda. Představa, že bych měla dělat tohle každý den u toho nízkého stolku na gauči, mě netěšila. Hodlala jsem si pronajmout kancelář, ať se to tomu blbečkovi líbí nebo ne.

„Tyhle jména předej mužům, ať je najdou a vyřídí si s nimi jejich dluh,“ řeknu vážně Emillianovi, přičemž jsem mu do rukou podala smlouvy dlužníků. On pouze srozuměle přikývl.

„Taky chci, abys našel nějaké vhodné prostory, kancelář, kde budu moct pracovat, nechci sedět celý den v tomto bytě.“

„To jistě nebude problém,“ přikývne Emilliano. Jasně, že to kurva nebude problém!

„A teď už běž! Nechci se na tebe dívat, akorát mě sereš!“ vyprsknu zlostně, ačkoli jsem byla vděčná za jeho pomoc, nemínila jsem mu to přiznat. Emilliano se chopil papírů, které jsem mu dala a s přikývnutím na pozdrav odešel z bytu. Najednou jsem slyšela svůj mobil, který byl položený někde pod haldou těch papírů. Konečně jsem ho našla a na display viděla Alexovo jméno. Otráveně jsem si odfrkla a hovor přijala.

„Jo?“ prsknu na něj.

„Ahoj poklade,“ pozdraví a neušel mi ten jeho vítězný tón.

„Co chceš?!“ pokračuju dál v tom samém tónu.

„Přijedeš za mnou do klubu? Poslal bych ti na devátou auto,“ nadhodí.

„Zbývá mi něco jiného?“ zamračím se.

„Spíše ne,“ zasměje se, jako kdyby to byl vtip. Ha ha, idiot!

„Fajn! Tak v devět!“ procedím netečně a típnu mu hovor. Rozhořčeně jsem si zanadávala pod nosem a podívala se na hodiny. Bylo krátce po sedmé hodině. Hodlala jsem se tedy uklidit ten bordel způsobené mou prací, najíst se, dát se nějak dohromady, abych byla připravená na noční velkoměsto.

 

Když jsem vkročila do Klubu Srdcerváčů, zábava zde byla v plném proudu. Následovali mě dva z Alexových mužů, které pro mě poslal i s autem. Dělali mi garde a já se s nimi cítila nervózně. Neznala jsem je, čuměli na mě, jak kdyby v životě neviděli ženskou a jistě mě svlíkali očima. Ano, byla jsem sice oblečená vyzývavě, ale nepotřebovala jsem, aby na mě vlastní ochranka, takto čuměla.

Na výběru oblečení jsem si dala naschvál záležet.

Vzhledem k pověsti klubu a jaké lidi do ní chodili, jsem chtěla jednoduše zapadnout. Zvolila jsem tedy pro dnešní večer krvavě rudé šaty, kratší délky. Byla na tenká ramínka s výstřihem tak akorát, aby nevypadaly příliš vulgárně. Na zádech měly větší průstřih a odhalovala mi tak kůži na zádech. Vlasy jsem měla vyfoukané do delšího mikáda a obličej si nalíčila do výraznějšího make-upu. Kráčela jsem v hříšně dlouhých jehlách a byla ráda za to, že jsem v nich ještě nezakopla. Nesla jsem se důležitě a hodlala jít rovnou k Alexovi do kanceláře, ovšem jeden z Alexových mužů mi zastoupil cestu a ukázal směrem nahoru do soukromých salónků.

„Šéf je tam,“ zvolá hlasitěji, abych ho slyšela přes hudbu. Zamračila jsem se na něj a vyšla tedy ke schodům. Vyšla jsem je co nejrychleji, protože mi bylo naprosto jisté, že ti dva musí mít na mě zespoda naprosto skvělý výhled. Nemusela jsem ani hádat, kde přesně se Alex nacházel. Muži, které jsem od vidění již znala, stáli před tím úplně posledním vstupem do soukromého salónku. Přešla jsem k nim, aniž bych je pozdravila a vrazila dovnitř jak divoká voda. 

Pohlédla jsem na několik lidí, sedících na gauči uprostřed místnosti. Přelétla jsem je krátkým pohledem a nikoho z nich neznala. Zastavila jsem se až pohledem na Alexovi, který seděl ledabyle na gauči a na klíně mu seděla nějaká mladičká černovláska. Zvedla jsem sebejistě bradu a vykročila svědomitě směrem k nim, kdy oni ještě nezaznamenali můj příchod. Hrála tam vcelku hlasitě hudba a u zdi v rohu, kde byla jedna taneční tyč, tak kolem ní se svíjely dvě ženy v sexy spodním prádle.

„Zdravím, pánové,“ zavrčím arogantním tónem, když se u nich zastavím a přelétnu pohledem na dva muže sedící naproti Alexovi. Jeden z nich měl kolem sebe obtočené dvě mladé holky, které žraly každé jeho slovo. Upoutala jsem jejich pozornost a všichni se na mě podívali.

„Aaah, kdybych tušil, že tu máš takový kočky, tak ty svoje nechám doma,“ zasměje se jeden svým zvučným smíchem a pod jeho hustým knírem se na mě úlisně ušklíbne. Už jsem se nadechovala, že ho setřu nějakou dobrou hláškou, ale Alex mi vzal vítr z plachet.

„Pánové, rád bych vám představil Kristýnu Al-Sheid,“ zvolá oslavně a ti dva se napřímili v zádech, jako kdyby mě vlastně znali.

No, asi znali, dle jejich udivených výrazů, kdy se na mě nevěřícně dívali a přeměřovali si mě překvapenými pohledy.

Ten muž, co byl ke mně blíž a nebyl v obležení dívek, horlivě vstal a podal mi ruku.

„Je mi ctí poznat osobně Černou vdovu!“ usměje se svým zářivým úsměvem. Nadzvedla jsem obočí a přijala jeho ruku. Pevně jsme si stiskli navzájem dlaně a mírně potřásli.

„Jmenuji se Milles,“ představí se mi pouze jménem, ale mně to bylo jedno, nebyl pro mě důležitý.

Věděla jsem, že ho vidím poprvé a naposled.

On se zase posadil a ten týpek s mega knírem, od teď Knírač, na mě stále úlisně zíral, ovšem neřekl vůbec nic. Ohlédla jsem se na Alexe, který mě se zájmem sledoval, a přitom hladil dívce, sedící stále na jeho klíně, její odhalené stehno, které ji lezlo z krátkých šatů. Zamračila jsem se na něj, a nakonec se odhodlala posadit se vedle něj, do opačného rohu gauče.

„Kotě, přines nám něco dobrého k pití, hm?“ pobídne nakonec Alex dívku na jeho klíně a poplácá ji po stehně. Ona hned z jeho klínu vstane a na vysokých podpatcích odcupitá z místnosti.

„Musíš někdy přijet k nám do Miami, máme tam podobný klub, a kočky tam jsou daleko odvážnější,“ uchechtne se Knírač, kdy po celou dobu čuměl na mě. Dívala jsem se na něj zcela bez zájmu a dávala mu najevo, že je mi ukradený.

„Rád přijedu,“ ušklíbne se Alex a ze svého saka vytáhl svou lesklou krabičku s cigaretami. Uvědomila jsem si, že jsem ho za celou dobu, co jsme byli spolu v Tokiu, neviděla kouřit. Teď si s chutí zapálil cigaretu a slastně přitom zaklonil hlavu.

„A ona je tvoje?“ zeptá se Knírač Alexe a kývne hlavou mým směrem. Bavil se o mně.

„Sedím přímo tady, ty debile a slyším tě! Nejsem žádná věc, ani ničí majetek!“ vyjedu na něj netečně a Kníračovi div neupadne knír z jeho překvapeného výrazu. Milles vedle něj se pobaveně zatváří a víc se opře do gauče, aby skryl své pobavení.

„Ale no tak, nebuď hrubá k našim hostům,“ ušklíbne se Alex a též jsem v jeho hlase slyšela jisté pobavení, „Tady Kristýna je svobodná, nepatří mi, ale pracuje pro mě,“ odpoví mu vyhýbavě Alex směrem ke Knírači, který po mně hned střelí netečným pohledem.

„Takže když ji budu chtít ojet, tak ti to vadit nebude?!“ protáhne si svůj dlouhý knír svými tlustými prsty. Naježila jsem se jenom po tom jeho úlisném gestě.

„No, můžeš to zkusit, ale riskuješ tím, že tě připraví o ptáka,“ zasměje se Alex, aniž by mu popravdě odpověděl. Kretén!

„Je pravda, že mučíš své oběti strojkem na řezání masa na kebab?!“ ozve se Milles zvědavě. Ucítila jsem na sebe pohledy všech kolem. Zvedla jsem arogantně bradu.

„Ano,“ hlesnu pevným tónem, „Je to geniální přístroj, jak tomu člověku přivodit neskutečnou bolest a zároveň ho pomalu utrápit k smrti,“ dodám bezostyšně a po celou dobu jsem sledovala Knírače.

„Ježiš to je hrozný!“ promluví jedna z těch dívek po jeho boku, kdy ji Knírač ihned vlepí malý pohlavek do hlavy. To ve mně vyvolalo jistou vlnu zlosti.

„Drž klapačku, nikdo se tě na nic neptal!“ zavrčí na ni Knírač a ona se hned stáhne do jeho klína, jak malá ublížená holčička. Nemusela jsem byla slepá, abych si nevšimla, jaký strach ty dvě z něj měly. Jistě se k nim nechoval dobře. Byl to jen další ubohý čůrák, který si vybíjí své ubohé ego na ženách.

Přesně takové mám nejraději, přesně takové zabíjím nejraději.

Černovláska, která předtím seděla na klíně Alexovi se vrátila, spolu ještě s dalšími dvěma dívkami za zády. Každá nesla něco.

Černovláska nesla velký tác s šampaňským, druhá dívka, s krátkým blond mikádem nesla panáky jantarové tekutiny a ta třetí, která měla na sobě černý korzet a byla z nich asi nejmladší, klasicky zlatý tác s kokainem. Všechno pečlivě postavily mezi nás na nízký stolek a pak se černovláska zhostila znova Alexova klína.

Semkla jsem pevně bradu a snažila se potlačit ten osten čeho si.

Nechtěla jsem žárlit, ale děsně mě srala. On mě děsně sral.

Kokainem se zábava teprve rozjela a za chvíli se Knírač víc odvázal. Jeho knír byl bílý od prášku, který do sebe neustále strkal a já ho pečlivě sledovala. Zmítal se na gauči v jakýchsi tanečních kreací a prožíval to své sjeté opojení. Ty jeho kočky se od něj vzdálily a on je hned vyměnil za ty, co předtím tancovaly u tyče.

Jedna se k němu tiskla a hladila ho po hrudi a druhá před ním tančila a svíjela se do sexy tance. Milles tancoval u tyče s krátkovlasou blondýnkou a vzájemně si vyměňovali sliny. Černovláska, co seděla Alexovi na klíně, byla k němu otočená zády a svíjela se mu na klíně. Provokovala ho a neustále pohazovala vlasy sem a tam.

Alex na ni koukal, ale vypadal jako kdyby spíše nad něčím přemýšlel.

Jako kdyby byl úplně bez zájmu. Mezi prsty svíral svou další cigaretu, ze kterého opadl zrovna popel, jak dlouho už z ní nepotáhl.

Začínala jsem být už nasraná, protože jsem vlastně nevěděla, proč musím být tady.

Sedět jak kráva a dívat se na bandu těch kokotů. Najednou jsem zaznamenala pohled Alexe, který se na mě podíval zvláštním výrazem.

Mračil se, ovšem já se na něj zamračila daleko víc. Sklopila jsem pohled pryč od něj a natáhla se k šampusové skleničce, která už tam zbyla jako poslední. Zhurta jsem se z ní napila, až mě bublinky jemně zapálily na jazyku. S chutí jsem vypila celou skleničku, kterou jsem položila pak prázdnou na stolek zase zpátky před sebe.

Pak jsem zaznamenala pohyb Knírače, jak vstal, decentně zavrávoral a obešel stolek. Viděla jsem mu ve ksichtě, že se odhodlal jít ke mně.

Byla jsem připravená ho sejmout.

Pár kroky se dopotácel až přede mě. Postavila jsem se na nohy a mínila mu pohlížet do očí, až to bude chtít zkusit. Usmál se na mě tím svým odporně úchylným úsměvem a ucítila jsem jeho ruku, ty jeho tlusté prsty, které mi spočinuly na boku.

„Mám ti tu ruku zlomit?!“ zavrčím varovně, přímo jsem dychtila po tom, aby mi dal důvod ho uhodit.

„To bys přeci neudělala,“ zasmál se a rukou mi začal přejíždět nahoru až k prsu. Nabrala jsem zhurta dech do plic, chytla hrubě jeho ruku a vykroutila mu ji tak, že jsem mu ji zcela okamžitě zlomila v paži.

Zařval bolestí a já okamžitě přepnula, jen jak jsem slyšela ten opojný křik bolesti. Sáhla jsem po prázdné skleničce od šampusu, rozbila mu ji o hlavu a zbytek skla, který mi zůstal v ruce, jsem mu zapíchla do rozkroku. Knírač se bolestně sesunul k zemi a řval z plných plic. Přistoupila jsem k němu a vzala mu zbraň z pouzdra, které měl na boku. Stoupla jsem si přímo nad něj a zamířila mu jeho zbraní na hlavu.

„Kristýno!“ zařval na mě Alex varovně. Mířila jsem na toho kokota ležícího na zemi, který se rozbrečel bolestí. Vzhlédla jsem k těm jeho holkám, které na mě zíraly s jasným vyděšením ve tvářích, stojících opodál.

„Odejděte, dokud můžete!“ vyzvu je pevným hlasem.

Obě dvě na nic nečekaly, chytly se za ruce a rychle se vytratily z místnosti.

Milles byl v takovém rauši, že ani nezaznamenal, že se něco děje, což mi vyhovovalo. Podívala jsem se pohledem na Alexe, který seděl jak zařezaný na gauči a díval se na mě nasraným výrazem. Černovláska mu stále seděla na klíně, ovšem byla pozastavena ve veškerém pohledu a dívala se na mě se strachem v očích.

„Zabiju ho!“ řeknu pomalu a rozhodně směrem k Alexovi.

„Ne, nezabiješ!“ ukáže na mě varovně prstem.

„Je to jen další čůrák, který ubližuje ženám!“ nenechám se odbýt a zmáčknu pojistku, abych si odjistila zbraň.

„Kristýno! Varuju tě!“ zavrčí Alex a odstrčí ze sebe netečně tu holku. Vstane a několika kroky přejde ke mně, ovšem zastaví se asi dva kroky ode mě. Napřáhne ke mně ruku, „Dej mi tu pistoli!“

Nesouhlasně jsem zamručela a přeměřovala si ho nenávistným pohledem. Nakonec jsem stáhla pojistku a podala ji Alexovi. Odstoupila jsem od Knírače, který se svíral v bolestné agónii na zemi a jednou rukou si svíral krvácející rozkrok, kdy tam měl stále zapíchnuté sklo ze skleničky a tu druhou měl vyvrácenou do strany, jak ji měl zlomenou.

„Okamžitě všechny vypadněte!“ zařval najednou Alex svým burácivým hlasem. Všechny holky se zastavily v pohybu a braly nohy na ramena, jako kdyby to už znaly. Jako kdyby to tady takhle chodilo každý den. Milles dál tancovat kolem tyče, nepotřeboval ani ničí společnost. Byl úplně mimo.

Zůstala jsem tam stát já a Alex, nad Kníračem a přeměřovali se nenávistnými pohledy. Nakonec se Alex napřáhl, zcela okamžitě odjistil zbraň a vystřelil na hlavu Knírače.

Pak se podíval směrem na Millese, namířil zbraň i na něj a vystřelil.

Millesův mozek se rozstříkl po zdi.

Výstřely ze zbraně nebyly ani pořádně slyšet v tom hluku kolem, ale Alexovi muži to zřejmě zaznamenali a vstoupili dovnitř jakoby nic. Dívala jsem se na Alexe, aniž bych hnula brvou, nebo mě jeho chování zastrašilo. Tohohle Alexe už jsem znala.

„Kvůli tobě, jsem zabil už tři lidi z Unie!“ vyprskne zuřivě Alex a zahodí zbraň na Knírače, svému majiteli. Pak se otočil ke svým mužům, kteří postávali před dveřmi.

„Uzavřete celé patro, ať sem nikdo nevkročí! Těla zabalte a ráno se jich zbavte!“ rozkáže jim přísným rozkazem. Ty ho okamžitě poslechli a každý z nich se rozešel k jedné mrtvole, aby začali uklízet stopy. „A nechte sem povolat uklízecí četu!“ dodá rozhodně, když se pomalu rozcházel ke dveřím.

„A ty pojď se mnou!“ rozkázal přímo mě a já se za ním hned rozešla. Nemínila jsem ho nijak provokovat ani dráždit. Už takhle jsem byla na velice tenkém ledě.

Vyšli jsme na chodbu, kde hlasitě zněla hudba ze samotného kotle taneční zábavy a Alex se vydal ráznými a rychlými kroky ke dveřím. Viděla jsem, jak ze svého saka tahá mobil a rychle na něm něco vypisoval. Pod schody se potkal s muži, kteří mě vyzvedli v jeho bytě a dopravili sem do klubu. Jednomu z nich něco řekl, blízko jeho obličeje, aby se slyšeli. Ten pouze něco přikývl a vydal se po schodech nahoru, zřejmě pomoct těm dvěma, s uklízením mrtvol.

Alex se vydal dál, kolem tanečního parketu a naprosto ignoroval hlouček holek, který postával u vysokého stolku a křičely na něj jeho jménem.

Jistě všechny moc dobře znal a ony znaly jeho.

Následovala jsem Alexova záda a viděla, jak je napnutý. Jak se hrbil v ramenou a ruce měl zaťaté v pěst. Jen jsme došli do jeho pracovny, zavřela jsem za námi dveře a on hned přešel ke svému soukromému baru, kde si nalil skotskou do baňaté skleničky. Postavila jsem se doprostřed místnosti a čekala na to, co bude.

Nasraně do sebe kopl prvního panáka, aniž by si to vychutnal a mezitím už si naléval dalšího. Když vypil i druhého panáka, sklenku zhurta odložil a přešel ke mně. Zastavil se však několik kroků ode mě a založil ruce v bok. Viděla jsem v jeho očích, jak přímo běsní, ale zároveň se neskutečně snažil ovládat.

„Co to kurva bylo?!“ procedí skrz zuby a nervózně poklepával nohou. Věděla jsem, že je zle.

„Byl to jen další zmrd,“ pokrčím rameny a založila jsem ruce na prsou, abych dala najevo, že se jen tak nedám.

„Kurva, to je mi u prdele! Byli to potencionální odběratele zbraní! Přišel jsem takhle o kšeft!“ vyjede na mě s mírným křikem. Jako kdyby si nemohl najít někoho dalšího!

„Možná by se to nestalo, kdyby ses mě zastal!“ bráním se hned.

„Cože?! Jako v čem?“ nechápe.

„Kdybys jim řekl, že jsem tvoje! Aby to na mě nezkoušel! Osahával mě, ale tobě to bylo u prdele, protože se ti po ptákovi projížděla ta mladá kočka!“ neudržím se a ihned jsem se nenáviděla za to, co jsem řekla. A taky, jak jsem to řekla.

Alex tam nehybně stál a díval se na mě. Pak se nadechl zhurta nosem a nakrčil hlavou do strany.

„Takže ve finále je to jenom o tom, že žárlíš?!“ sykne sarkasticky. Přesně jsem věděla, že to tak pochopí.

„Nežárlím!“ ukáže na něj hrubě prstem, „Ale zároveň se nedokážu dívat na to, jak jsi s jinou! Furt meleš o tom, jak jsem tvoje, ale přitom jsem tvoje a dalších sto v tomhle klubu!“ vysvětlím úplně debilně, což znělo ještě hůř. Kurva, Kristýno, drž raději hubu!

„Takže žárlíš,“ rozhodí rukama netečně. Nasupěně jsem si odfrkla a přešla pomalu k němu.

„A jak bylo tobě, když si věděl, že mě drží O’Brian, hm?! Bál ses, že by mě ošukal lépe jak ty?!“ procedím pomalu skrz zuby a pohlížela do těch jeho hrozivě vypadajících očí.

Když jsem zahlédla jeho zběsilý až psychopatický výraz, věděla jsem, že jsem právě ten tenký led prorazila.

Čapl mě za zátylek a silně sevřel prsty kolem celého krku.

Bolestně jsem sykla a snažila se mu nějak bránit, ale byl tak hrubý a rychlý, že než jsem se nadála zmítl se mnou směrem ke stolu, o který mě hrubě opřel. Přitiskl mě na desku stolu a prsty mi zabořil do kůže na rameni. Jednou rukou mi vyhrnul šaty a nohou mě donutil se více rozkročit.

Slyšela jsem, jak si povoluje pásek a ucítila obavy z toho, že bude opravdu brutální. Ovšem ucítila jsem jeho ruku, jak mi sjela po zadku dolů až do klína a strčil do mě prsty, jako kdyby si mě chtěl připravit. Vyjel s nimi několikrát dovnitř a ven a pak bříšky prstů mi promnul klitoris.

Ač jsem nechtěla, vzrušeně jsem vydechla.

Stále jsem měla obličej drsně přitlačený o desku stolu a byla vcelku nepříjemné pozici. Chvíli na to jsem ucítila jeho penis, jak ho do mě dere a nedal mi ani chvilku na přivyknutí si. Hrubě do mě přirážel a slyšela jsem, jak vydával vzteklé zvuky.

Něco si mumlal pod nosem a přidával na síle víc a víc.

Celý stůl z masivu se otřásal pod jeho náruživým přirážením a já sama se musela držet sílou vůle, abych mě nerozdrtil svou silou.

Začínalo to pro mě být už hraniční a věděla jsem, že je to zatím náš nejbrutálnější sex.

Bála jsem se toho, co přijde a co bude následovat.

Po chvilce se zastavil, pustil mě a odstoupil ode mě. Slyšela jsem, jak otevřel šuplík svého pracovního stolu a po něčem šátral.

Zvedla jsem hlavu a ohlédla se, co dělá. Vytahoval kondomy z otevřené krabičky.

Nesnášela jsem to.

Nesnášela to vědění, že měl ve stole kondomy.

Nesnášela jsem to, že na tomhle stole jistě ojel několik holek přede mnou.

Nesnášela jsem to, jak jsem se cítila.

Zatnula jsem zuby a byla odhodlaná vstát, když v tom mě přirazil zpátky ke stolu a zajel do mě opět celou svou velikostí. Zatnula jsem zuby a držela. Nic jiného mi nezbývalo. Chtěl mi ukázat, kdo je tu pánem, budiž.

Najednou mi to bylo jedno. Všechno...mi bylo jedno.

Když se konečně udělal, zmoženě se opřel svým čelem o má záda, ale pouze krátce. Pak ode mě odstoupil a já se bolavě narovnala v zádech. Vydýchávala jsem to, jak mě bolelo celé tělo. Každý sval v těle.

Ale především, ten jeden zkurvený sval, který už neměl dávno existovat!

Stáhla jsem si šaty dolů, aby zakrývaly zase vše, co měly a obešla pomalými kroky stůl. Vydala jsem se ke dveřím a držela se zuby nehty, abych nevybouchla, nebo se taky nerozbrečela. Něco mezi.

Byla jsem tak vzteklá, až se mi chtělo brečet.

„Kam si myslíš, že jdeš?!“ vyštěkne po mně. Zastavila jsem se přesně v tom pohybu, kdy jsem sáhla po klice, abych otevřela dveře. Pevně jsem semkla víčka, abych zažehnala slzy, které se mi draly do očí a pak oči zase otevřela. Otočila jsem se na něj s naprosto chladným výrazem.

„Zpátky na byt,“ podaří se mi vyslovit neodbytným tónem.

„Fajn,“ cekne po chvíli, kdy mě pečlivě studoval svými zúženými oči, „Moji muži tě tam odvezou,“ dodá jakoby nic a ztěžka se usadil do židle za stolem. Neřekla jsem na to vůbec nic a pevně stiskla kliku, div jsem ji neurvala. Vyšla jsem z jeho kanceláře, kde čekali nějací další dva muži. Nevnímala jsem je. Vůbec. Pouze jsem šla, absolutně s vypnutým mozkem a cítila se naprosto strašně.

 

-

 

Stála jsem ve sprše, kdy na mě dopadala horká voda ze sprchy a objímala jsem své tělo. Bolel mě celý člověk.

Bolelo mě vědomí toho, co jsem si naprosto zřetelně uvědomovala.

Něco jsem k němu cítila.

Nebyla to vyloženě láska, to ne, tím jsem si byla jistá.

Ta vypadala jinak, ta se cítila jinak.

Ovšem i tento pocit, ta emoce, vůči němu byla silná. A asi snad ještě více bolestivá, podle toho, jak jsem se cítila.

Po znatelně dlouhé době jsem vyšla ze sprchy, osušila se a vyčistila si zuby. Nemohla jsem se podívat na svůj odraz zrcadla, protože jsem věděla, že kdybych se na sebe jen podívala, na ten stav, ve kterém jsem se cítila, okamžitě bych se rozbrečela. Oblékla jsem se do čistých kalhotek a dlouhého trička na spaní a ulehla do pokoje pro hosty.

Bylo mi jedno, že mi přikázal, abych spala u něj v posteli.

Bylo mi to fuk.

Zachumlala jsem se pod deku, kterou jsem si stáhla až pod bradu a snažila se uklidnit. Ovšem srdce mi bilo jako o závod, jako kdyby se mi snažilo dokázat, že je stále bijící a živé. Nedokázala jsem se zbavit toho děsně vlezlého pocitu, který se mi vdíral do každé buňky těla a nahlodával mi vědomí toho, že k tomu kreténovi přeci jen něco cítím. Po až znatelně dlouhé chvíli jsem usnula. Ovšem ne na dlouho.

Probral mě pohyb matrace, která se prohnula vedle mě. Zcela okamžitě jsem si uvědomila realitu, co se stalo a jak se vlastně cítím. Nešlo na to tak radno zapomenout. Cítila jsem Alexovu svěžest ze sprchy, jeho vůni a jeho teplé ruce, které se mi jemně ovinuly kolem pasu. Přitáhl se pomalu a opatrně až ke mně, jako kdyby mě nechtěl vzbudit. Dělala jsem, že spím a naschvál stále mělce oddychovala.

„Mrzí mě to,“ zašeptá tiše a já se napnula překvapením, čímž jsem se hned prozradila. Neřekla jsem však vůbec nic.

„Copak to nechápeš? Jsme jeden jak pro druhého dělaní, oba jsme bez srdce, ani jeden nemáme city, tudíž jsme pro sebe jako stvoření. Můžeme spolu vládnout světu, aniž bychom si nechali zlomit srdce láskou!“ pronese ta slova tak jemně a vlídně a já si těžce uvědomovala, že už je přeci jen pro mě pozdě.

Kurvaaaaa!