od: zase já
sedí tak tiše
ruce v klíně
jako stín
který po krajině
kreslí své šedé
linky času
pramínky splétá
z ozvěn hlasů
jak vodoměrka
na hladině
cítí ty tlaky
co mu líně
do očí ženou
slzy slané
brzy se
co se má stát
stane
pak v tichu
které dere uši
hlas ozve se
a on už tuší
že poslední
co slyší ještě
je blížící se
píseň deště
Dílo s názvem „stín“ je krátká báseň, která v sobě obsahuje silný emocionální náboj. Autor se v ní potýká s tématem introspekce, pocitů osamělosti a neuchopitelnosti času. Hlavním motivem, který se v textu objevuje, je postava sedící v tichu, která se ztotožňuje se svým stínem a prožíváním v tichu a očekávání.
Metaforika a obraznost: První sloka představuje silnou metaforu stínu, který je pojat jako symbol vnitřních pocitů a času. „Kreslí své šedé linky času“ výstižně vyjadřuje plynutí času a jeho vliv na vnitřní svět jedince.
Emocionální hloubka: Řádky jako „tlaky, co mu líně do očí ženou slzy slané“ posilují pocit bezmoci a touhy po porozumění. Autor zde mistrovsky ukazuje na komplexní emoce, které se v nás hromadí, a jejich těžkost, kterou je potřeba unést.
Zvuková a rytmická skladba: Použití krátkých vět a zvukomalebných prvků (například „píseň deště“) přispívá k celkové atmosféře a jakéhosi očekávání, které v nás vzbuzuje. Tato zvuková harmonie je v souběhu s vizuálními obrazy obsaženými v textu.
Otevřenost interpretačním možnostem: Báseň nevnucuje jednoznačný výklad, čímž čtenáře vyzývá k vlastnímu zhodnocení a spojení s osobními prožitky.
Nedostatek kontextu: Zmínka o „hlas ozve se“ a „blížící se píseň deště“ může být pro některé čtenáře obtížně uchopitelná a postrádá širší kontext, což může vést k nejasnostem ve vyznění. Mohl by být poskytnut hlubší náhled na vztah mezi postavou a jejími vnitřními konflikty.
Rovnoměrnost obrazotvornosti: Ačkoliv jsou některé obrazy velice silné, jiné části (např. „jak vodoměrka na hladině“), i když metaforicky zajímavé, se mohou jevit jako méně dopadové. Můžeme to považovat za disonanci v celkovém vyznění, která by mohla být vyvážena silnějšími obraty.
Struktura a forma: Báseň působí v některých úsecích poněkud popisně a postrádá gradaci, která by mohla posílit vyvrcholení jejích emocionálních aspektů. Je možné, že by ucelenější struktura vedla k dramatičtějšímu vyznění.
Báseň „stín“ je zdařilým literárním dílem, které dokáže oslovit citlivého čtenáře a přimět ho k zamyšlení nad vlastními emocemi a prožíváním času. Ačkoliv se v ní objevují některé slabší prvky, silné metafory a celkový emocionální dopad dělají z této básně pozoruhodný příspěvek k poezii, jež pomáhá zachytit niterný svět lidských pocitů. S jistou mírou úprav nebo doplnění by se mohla rozvinout v ještě silnější umelecké dílo.
11.09.2024