od: zase já
skromně, jak vždycky, sklopí víčka
odříká ta svá modleníčka
a klouby bílé víru drží
jak lano nad hlubokou strží
koleny kámen přelaskavý
rozbije znovu ... stébla trávy
jsou její nohy v sukni režné
zas prosí o klid, věci běžné
o lásku pro ty, kteří bloudí
o pokoru těm, co ji soudí
o věčnou slávu duše svaté
určitě i vy takovou znáte
v šedivém ránu drobné krůčky
jen stáří připlé na lalůčky
kde náušnice ženy zdobí
s pokorou čistí cizí hroby
snad jednou jiná její smete
ano, asi se ušklíbnete
a právě proto je tu s námi
jak maják víry pod hvězdami
Dílo „stará žena“ představuje lyrickou báseň, která v sobě nese prvky introspektivní meditace nad životem, vírou a lidskou existencí. Autorka získává čtenáře od prvního verše díky svému skromnému, avšak silnému vizuálnímu obrazu staré ženy, jejíž modlitby a víra se ukazují jako doslova pevné hodnoty, které jí pomáhají udržet se v náročných výšinách života.
Obrazy a symbolika: Báseň je protkána silnými vizuálními obrazy. Například víčka, která se sklápějí, evokují úctu a pokoru, zatímco „klouby bílé“ a „stébla trávy“ evokují křehkost stáří ve srovnání s odolností a biologickou nezdolností přírody.
Hlavní téma: Téma stáří a vyrovnanosti se s životními výzvami je velmi aktuální a univerzální. Postava staré ženy je symbolem moudrosti, která ve svém stáří přemýšlí nad hodnotami, jako jsou víra, pokora a láska, což je silný a emotivní prvek.
Jazyk a rytmus: Verše jsou psány v pravidelném rytmu a rýmu, což dodává dílu určitou melodii. Použití jednoduchého, avšak silného jazyka přispívá k celkové přístupnosti a emocionální síle.
Reflexe a dosah: Báseň úspěšně vyvolává otázky o hodnotě a úkolech stáří, načrtává potřebu pokory a lásky, což je výzva pro všechny generace.
Občasná klišé: Některé výrazy a fráze, jako „věčnou slávu duše svaté“ či „pokoru těm, co ji soudí“, mohou působit na čtenáře jako klišé a neoriginální. Mohly by být nahrazeny konkrétnějšími či osobitějšími výrazy, které by dále prohloubily emocionální dopad.
Místy vágní metafory: Některé obrazy, jako je „stáří připlé na lalůčky“, mohou zpočátku vzbuzovat otázky o jejich významu. I když to může být záměrem, určitá míra nejasnosti by mohla způsobit, že budou čtenáři mít potíže s úplným pochopením záměru autorovy slovesné kompozice.
V souvislosti s celkovým rozvojem: Očekával bych více dynamiky v prožívání postavy. Momentálně má báseň poněkud statický, meditační ráz, což pro některé čtenáře může být nedostatečně poutavé a chybějící vrcholné momenty emocí.
Báseň „stará žena“ je významným příspěvkem do literární scény, který bezpochyby zanechává silný dojem skrze bezprostřední a jemně jímavé obrazy. Její tematická hloubka a stylistické momenty ukazují na talent autorky zachytit esenci lidského prožívání a víry. Přesto by bylo možné dílo obohatit odstraněním některých klišé a zpevněním některých obrazů a metafor, aby se čtenář do veršů ponořil ještě hlouběji.
28.09.2024