od: cappuccinogirl
Anotace: ...střípek...
Asi že se mi zastesklo,
vydala jsem se cestou zpátky
do galerie vzpomínek.
Láska tvořila.
A uspořádala v mém srdci defilé,
které stěží udýchám.
Lucerny v řadě hoří dvěma plameny
a davem nese se,
že za tím vším není jen žena.
Naše hodiny nebyly nastaveny na stejný čas,
minuli jsme se o prstýnek,
však přesto chytil jsi mne za ruku
a já alespoň na chvíli cítila tep všeho, po čem je krásné toužit.
Teď dívám se do dálek tvých peřin…
No, co už, tohle nedoběhnu...
*********************
"Heeej, to ale přece vůbec není důvod
přestat si zpívat, děvče...:-)"
Dílo „DÝCHEJ...“ je introspektivní báseň, která se dotýká témat nostalgie, lásky a vnitřního zmatení. Pojďme se podívat na silné a slabé stránky této literární práce.
Emocionální hloubka: Autor umně vystihuje pocity touhy a ztráty, což je v současné literatuře velmi cenné. Přítomnost „galerie vzpomínek“ jako metafory pro vzpomínání na minulé chvíle je působivá a evokativní. Tato metafora posiluje emocionální náboj textu a čtenář se může snadno zasnít nad vlastními vzpomínkami.
Jazyk a styl: Jazyk je spisovný, přesto však lehce poetický. Použití obrazného vyjádření, jako například „defilé v srdci“, posiluje estetický dojem a podněcuje čtenářovu fantazii. Verše jsou rytmické a plynulé, což přispívá k příjemnému čtenářskému zážitku.
Intertextualita: Motiv ruky a „chycení za ruku“ v kontextu nerealizované lásky či ztráty je univerzálně srozumitelný a návaznost na další kulturu nebo tradice (např. uspořádání defilé, časové prvky) posiluje celkovou výpovědní hodnotu.
Optimismus na konci: I když báseň začíná v melancholickém tónu, poslední citace „Heeej, to ale přece vůbec není důvod přestat si zpívat, děvče...“ naznačuje, že navzdory smutku je zde prostor pro naději a pokračování v obohacujícím životě. Tento obrat dodává textu na komplexnosti.
Nedostatek jasné struktury: Ačkoliv volný verš může působit velmi svobodně, některé pasáže působí až příliš fragmentárně. Extrémní rozdělení myšlenek může vést k tomu, že čtenář ztrácí nit, což může oslabit celkový dopad. Možná by stálo za to zapracovat na plynulejším propojení jednotlivých obrazů.
Objevení motivů: Některé motivy, jako například „hodiny“ a „prstýnek“, i když silné, zůstávají spíše naznačené a nezískávají tolik prostoru, kolik by si zasloužily. Mohlo by být obohacující, kdyby autor lépe rozvinul jejich význam a kontext.
Přílišná abstrakce: určité pasáže zůstávají velmi abstraktní, jako například „dívám se do dálek tvých peřin“. I když tento obraz může v některých kontextech vzbudit zájem, pro některé čtenáře může zůstat nepochopený, což by mohlo strhnoutčekající atmosféru.
„DÝCHEJ...“ je působivě napsaná báseň s výraznou emocionální složkou a silnými metaforickými obrazy. I když by se dalo pracovat na lepší struktuře a prohloubení některých motivů, celkově se jedná o kvalitní literární dílo, které má potenciál rezonovat s mnoha čtenáři. Jeho vítaná naděje v poselství na konci poskytuje cenný kontrast k pocitům ztráty, a tím ukazuje na sílu lidské odolnosti a touhy po kráse.
15.10.2024