od: zase já
někdy se jenom tak zasním
sám sebe tiše se ptám
kolik jsem napsal už básní
a kolik ještě mám?
co bude potom až vyjde
poslední slovo z mých úst
možná že hned konec přijde
a možná jenom půst
možná mi zůstanou slova
v hlavě znít jenom tak
a možná začnu znova
dívat se do oblak
třeba se hned skácím k zemi
mrtvý a tuhý jak trám
a třeba chtít začne se mi
nikdy se nevrátit k vám...
Dílo „co bude“ je krátká básnická úvaha, v níž autor polohou fantazie a introspekce zkoumá existenciální otázky spojené s tvorbou, smrtí a smyslem života. Hlavními tématy jsou otázky vlastní existence, pomíjivost uměleckého vyjádření a neuchopitelnost budoucnosti. Pojďme se podívat na silné a slabé stránky této básně.
Tématická hloubka: Autor se nebojí dotknout se vážných existenciálních témat, jako je smrt, pomíjivost a reflexe nad uměleckým procesem. Tyto otázky rezonují s mnoha čtenáři, kteří mohou sami pociťovat nejistotu ohledně budoucnosti.
Jasná forma a struktura: Báseň má přehlednou formu rozdělenou do několika slok. Každá sloka přináší novou myšlenku a postupně rozvíjí argumentaci, což činí text snadno sledovatelným.
Obraznost a metafory: Příklady jako „skácím k zemi / mrtvý a tuhý jak trám“ vytvářejí silné vizuální představy a pomáhají umocnit pocit prázdnoty a konečnosti, který Znovuzavedení těchto metafor posiluje.
Osobní tón: Text je psán v první osobě, což poskytuje intimní pohled do autorovy duše. Tato osobní perspektiva činí báseň autentičtější a umožňuje čtenáři se lépe spojit s autorskými pocity.
Jednoduchá jazyková figura: Ačkoliv je v některých částech jazyka možné nalézt abstraktní obraty, většinou se autor drží jednoduchého a přímočarého vyjadřování, což může rozsměrnit hloubku nabízených myšlenek. V některých pasážích by podrobnější jazyková rafinovanost mohla posílit emocionální dopad.
Vyslovování nejistoty: Přes jistou sílu se text občas dostává do cyklu nejistoty a spekulací. Například opakování slova „možná“ může vyvolat pocit roztříštěnosti nebo nedostatku jasného směřování, což může některé čtenáře odradit.
Nedostatek progresivního vývoje: I když je úvaha o budoucnosti v základě zajímavá, některé čtenáře může zmást absence jednoznačného vývoje myšlenek. Na konci básně víme, že autor je na rozcestí, ale může to také vést k pocitu neuspokojení z nedostatečně zpracovaných propozic.
Přílišná obecnost: I když je každé vyjádření individuální, některé pasáže by mohly být považovány za příliš obecné. Pro posílení emocionálního dopadu by bylo obohacující, kdyby autor zakotvil jednotlivé myšlenky do konkrétních zkušeností nebo obrazů.
Báseň „co bude“ je zamyšlením, které se dotýká základních otázek existence a uměleckého vyjádření. I když naráží na určité slabé stránky ve formě jazykové jednoduchosti a cyklického vyjadřování nesnází, silné metafory a osobní tón mu přinášejí hloubku a autenticitu. Je to dílo, které má potenciál inspirovat a vyvolat reflexi, ačkoliv by se mohlo obohatit o výraznější jazykovou variabilitu a konkrétnější obrazy.
03.11.2024