od: mravenec
Anotace: ... když chcete, aby vám bylo lépe...
Šamanka
Konečky prstů zkřehlých
jsem jejích slov se chytil.
Mraky stavěly hrady na sníh,
já ve vzduchu ho cítil.
Však také její vůni;
té ženy bez hany a bázně,
a přestože mé strázně,
když nesměl jsem být u ní,
se zdály větší skály být,
tak přece proti větru jít
ať úplněk je, či novoluní…
jsem rozhodl se rázně.
Tam kdesi, na severu
v krajině ledu, sněhu
v polární noci šeru,
ve vzduchu tuším něhu.
Bliká jak svíce naděje a směru,
jež za ní přímo zavede mne
tam,
kde pod jejími kroky rozmrzá
-to není klam –
i země,
jež po staletí volnost nepoznala;
to není ani fantazie chvála;
to je jen pocit, co usadil se ve mně,
když útržky jejích slov léčivých,
mi na rty navrátily smích
a za pramínkem vlasů,
za její tváří
i pro ňader jejích krásu,
běžím…
když na obloze černé,
Severka tiše září…
a … sněží …
Dílo „Šamanka“ představuje emotivní a nostalgickou báseň, která se snaží vyjádřit komplexní pocity touhy, naděje a spojení s tajemnou ženou, jejíž přítomnost má pro vypravěče léčivou moc.
Imagery a metafory: Autor excelentně pracuje s obrazností. Výrazy jako „mraky stavěly hrady na sníh“ a „bliká jak svíce naděje“ vytvářejí silné vizuální obrazy, které čtenářovi umožňují procházet krajinou snu a emocí. Tyto metafory dodávají textu hloubku a posilují emocionální zážitek.
Emoce a atmosféra: Báseň vyzařuje silné emoce, xzvláště touhu po lásce a blízkosti. Snaha vypravěče překonat překážky (jako jsou „skalní strázně“ a vzdálenost „na severu“) přispívá k celkovému napětí a poutavosti básně.
Jazyková obraznost: Jazyk je bohatý a evokativní, s jemným použitím rytmu a rýmu. Autor využívá i zvukomalebnost, což dodává textu melody a hladkost, a činí ho tak příjemným pro čtení nahlas.
Občasná nebulární struktura: Přestože obraznost a jazyk jsou silnými stránkami, některé pasáže mohou působit poněkud vágně a neuchopitelně. Čtenář se může ztrácet v emotivních výrazech bez jasné orientace v příběhu nebo poselství, což může oslabit celkový dojem.
Dynamika narativu: Báseň je silně introspektivní, což může vést k monotónnosti. Chybí tu výraznější dynamika nebo konflikt, který by posunul příběh kupředu a udržel zájem čtenáře.
Tematická unifikace: Některé opakující se motivy, jako je „věčnost“ a „příroda“, mohou působit příliš genericky. Zatímco živé obrazy jsou působivé, za určitých okolností mohou postrádat originalitu a inovaci.
„Šamanka“ je krásně napsaná báseň, která přináší silné emocionální zážitky a výjimečně malebné obrazy. Přestože se potýká s občasnou nebulární strukturou a dynamikou, autorova schopnost vyjádřit hloubku pocitů a spojení s přírodou dělá z této básně zajímavý literární kousek. Krásně v ní rezonuje symbolika a spirituální nádech, což v správném čtenářském kontextu může vyvolat silný dojem. Celkově je to dílo, které má potenciál oslovit ty, kdo hledají hloubku v poezii a touží po emocionální zkušenosti.
04.11.2024