od: šuměnka
Anotace: i chápavá / (na ostří vody)
M ě l u t k á n kabát z vláken espritu / z nichž každé nořilo se až do jeho těla
jak jeho vlastní epifyt / kolekce závitů / poslední móda bagatela, s níž nechtěl ohromit…
Podšívka fluidních látek předrahých / knoflíky z želvoviny, jenž lemovala tužba dokola
Límec stál vztyčeně, jak předzvěst odvahy
/provázen větrnými stíny, které si na písknutí přivolá…
Už dávno znal;
A uvědomoval si; že má nohy, aby kráčel
A chápal; že má paže, aby pohladil
I že má sílu zaklínače / a mozek jako samostříl
Uměl se vyhnout nenadálým zvratům. A občas liboval si ve své samotě
V žáru svých myšlenkových objetí / byl spraven na debatu,
když díval se skrz loukotě / s něhou, co v zraku mají snílci, estéti…
A zdá se nasnadě, že i on měl v hlavě vlastní tužbu, sen
ten, který v nitru zůstává neměnným pohonem i cinklou radostí
Chtěl najít jednu poletuchu z řádu povětrných Žen
rodem těch vzdušně nestárnoucích zvláštních bytostí…
Dílo „..důvtipná II..“ představuje introspektivní a syntetický text, který čtenáře zavádí do hloubky duševního prožitku hlavního protagonisty. Už na první pohled je patrná hra s jazykem a obraty, které evokují složité emoce a situace. Pozornost k detailu, metaforičtí a symbolizmu je zde silně přítomna, což z tohoto díla činí fascinující čtení pro ty, kteří oceňují experimentování s jazykem a formou.
Jazyk a styl: Autor si pohrává s jazykem do té míry, že text dosahuje surrealistických a impresionistických kvalit. Výrazy jako „kabát z vláken espritu“ nebo „podšívka fluidních látek předrahých“ vytvářejí zajímavé a živé obrazy, které nutí čtenáře k zamyšlení nad jejich významem.
Hluboká tematika: Text se dotýká existenciálních témat, jako je pomíjivost, krása a introspekce. Hlavní postava se vyrovnává s komplexními emocemi a problémy, které jsou v dnešním světě všem čtenářům blízké.
Metaforické bohatství: Dílo je protkáno mnoha metaforami, které poskytují různé úrovně výkladu. Například „límec stál vztyčeně, jak předzvěst odvahy“ poskytuje možnost interpretace o vnitřní síle a odvaze čelit životním výzvám.
Tón a atmosféra: Atmosféra textu je melancholická, ale zároveň noblesní, což čtenáři evokuje širokou škálu emocí. Autor dokáže vyvolat pocit osamělosti a důvtipného zamyšlení, které rozšiřují osobní zkušenost.
Občasná nejasnost: Některé pasáže mohou působit overly abstraktně, což může vést k obtížím v porozumění. Čtenář se může cítit ztracený v komplexnosti obrazů a metafor, což by mohlo omezit přístupnost textu pro širší publikum.
Rovnováha mezi formou a obsahem: I přesto, že jazyk je prospěšný, pro některé čtenáře může být formální styl na úkor plynulosti vyprávění. Krátké úryvky mohou být vynikající pro vytvoření momentálního pocitu, ale celková struktura textu postrádá jasný narativní směr.
Emoční distanc: Ačkoli je text bohatý na myšlenky, pro některé čtenáře může být jeho filozofická hloubka na úkor emocionálního spojení. Hlavní postava se může zdát chladná a odtažitá, což může zavdávat pocit vzdálenosti a neochoty k prožití některých emocí.
„..důvtipná II..“ je zajímavým literárním dílem, které láká čtenáře k hlubokému zamyšlení nad existenciálními otázkami a emocemi. Autorovo jazykové mistrovství a cit pro detail jsou nesporné. Nicméně, text může vyžadovat od čtenáře vyšší úroveň trpělivosti a otevřenosti vůči stanoveným abstrakcím. Pro milovníky poezie a literárního experimentování představuje toto dílo pokladnici inspirativních myšlenek, ale nevhodné pro ty, kteří preferují jasnější a přehlednější narativy.
09.11.2024