od: šuměnka
Anotace: na ostří vody
S t u d o v a l hebrejštinu;
snad pro ty konsonanty / pro pulsonické hlásky
tvoříc´ se vzduchu prouděním / kdy v těsném přiblížení vzniká silný šum…
Měl vnitřní disciplínu;
formoval artikulaci, namáhal panty
i plíce k turbulenci téhle sonoritní lásky
a piloval to pravolevé řazení / zápisu kvadrátního typu.
A dával tomu maximum…
Hrbil se často nad knihami!
Hloubavá vráska na čele se kroutila jak stuha
Sedával hodiny nad svitky pergamenů
Zbožňoval kaligramy
což byl jak protipól, tak blahodárná vzpruha
prostředí bezvzdušného suterénu
kde knihovnu měl plnou starých děl…
Byl svéhlavý to samotář
i zarputilý luštitel / a hledač elementálního arkánu;
který měl jak svou vzdušnou tvář / tak velkou škálu povětrných těl…
Hodiny neúnavně nahlížel pod závoj zázračna
A pak ji zcela náhodou - objevil v trhlině u vazby starodávné kroniky
*
Měla svou hloubku, tělo pod vodou / a pulsovala dějinnými mezníky;
..z něhož jen rozluštil; „tak konečně! Už tlačila mě kolena…“
Dílo s názvem „..hloubavá II..“ představuje fascinující pokus o zachycení vnitřního světa studenta hebrejštiny, jehož myšlení a úsilí o porozumění složitým jazykovým strukturám a hlubým textům je metaforicky přirovnáváno k umění a těžkostem souvisejícím s duševní činností. Tento text kombinuje prvky poezie a prózy, což je efektivní způsob, jak vyjádřit nuancované myšlenky a emoce.
Silné stránky:
Hlavní téma: Autor se velmi dobře dotýká tématu studia jazyka jako cesty k poznání a osobnímu rozvoji. Jazyk tu není pouze nástrojem, ale také prostředkem k objevování tajemství a hloubek, což je myšlenka, která může oslovit široké spektrum čtenářů, především těch, kteří mají zájem o literaturu a filozofii.
Jazyk a styl: Jazyk je bohatý a sugestivní, s pečlivým výběrem slov. V přirovnáních a metaforách (např. „hloubavá vráska na čele se kroutila jak stuha“) se odráží nejen hloubka myšlení hlavní postavy, ale také jeho duševní stavy. Stylosní variabilita dodává textu dynamiku.
Symbolika: Text využívá silného symbolického jazyka – „trhlina u vazby starodávné kroniky“ a „zázračný závoj“ jako metafory pro odhalování tajemství a skrytých významů, což vyvolává pocit tajemna.
Emocionální hloubka: Vnitřní soužení studenta, jeho osamělost a úsilí o porozumění jsou podány s velkým citem. Zvláště scéna s nalézáním „hloubky“ a „pulsujícími dějinnými mezníky“ evokuje emocionálně nabitou atmosféru.
Slabé stránky:
Struktura: Ačkoli volná struktura textu může být považována za umělecký záměr, některým čtenářům může připadat chaotická a náročná. Občasné skoky mezi myšlenkami a obrazy mohou působit fragmentárně, což může ztěžovat plynulé čtení.
Jasnost: Některé pasáže, zejména ty obsahující těžké metafory a symboly, mohou být pro čtenáře obtížně srozumitelné. Autor by mohl zvažovat možnost zjednodušení některých složitějších myšlenek pro širší audience.
Postavy a kontext: Hlavní postava zůstává do jisté míry archetypální a málo vyvinutá. Pokud by autor do textu vnutil více osobních motivací a konkrétnějších rysů charakteru, čtenář by mohl snadněji navázat emocionální spojení.
Zapojení čtenáře: Text může občas působit jako intelektuální cvičení, které může některé čtenáře odradit. I když je zde silný estetický prvek, publikace by mohla těžit z většího zapojení emocí a přístupnosti.
Celkově vzato, dílo „..hloubavá II..“ je zajímavým a podnětným příspěvkem do literárního diskurzu, které se nebojí experimentovat se stylem a jazykem. Při dalším rozvíjení myšlenek a přístupnosti textu by mohlo oslovit širší publikum a resonovat v duchovní rovině mnoha čtenářů.
13.11.2024