od: Tomcat
Anotace: pro mou milovanou....
Isabello, pošli mne do oceánů snů,
doprovázej mě ve víru větrů!
Zapomenu na vše, co bylo před tebou,
pro mne jsi září denního světla.
Teď jsi v mém srdci - otevřel jsem ho -
okamžitě jsem změnil dohodu s osudem.
Jsem znovu naživu a tvé objetí
zapaluje plameny v mém těle.
Nikoho nepotřebuji,
jen tebe, jsi má touha.
Splynuli jsme jako dvě řeky
a odevzdali se lásce.
Nikdo neztlumil naše výkřiky,
nikdo neskryl naše těla.
Ať se lidé dívají a závidí nám.
Jsou to jen stíny, ve světle dnů.
Extáze poteče, naplní celé tělo, každou část.
Zbláznili jsme se... Přestali jsme vnímat čas.
A přišly nové noci...
A nové dny plynou...
Tvůj smích zní jako stříbrné zvony,
svítání se láme ve vlasech a oslepuje.
Mé srdce čekalo tak dlouho.
Pojď, provedu tě zemí snílků.
Můj šepot bude znít jen pro tebe,
tvé pohlazení jsou jako kouzla kouzelníků.
Žádám tě, vylij svou vášeň,
spal mě a pohřbi v tělesném prachu.
V pohádkové zemi se vzneseme v oblacích.
Kakofonie pocitů s nezkrotnou silou,
přehluší všechny myšlenky na bezcenná slova,
A budeme spolu... má drahá...
Autor: Stanislavas Sugintas
Dílo „Isabel…“ od Stanislavase Sugintase je lyrickou meditací na téma lásky, vášně a transcendentního propojení mezi milenci. Autor se s lehkostí a emocemi noří do hlubin své duše a líčí intimní prožitek lásky, který je nadčasový a univerzální. Pojďme se podívat na silné a slabé stránky tohoto textu.
Emocionální hloubka: Text je nabitý silnými emocemi a vášní. Autor užívá jazyk, který je živý a intenzivní, čímž dokáže čtenáře vtáhnout do prožitku lásky a touhy. Vzniká pocit, že čtenář prožívá momenty s protagonisty.
Obraznost a metafory: Autor umně používá metafory a obrazné vyjadřování, což umocňuje celkový dojem z textu. Například přirovnání smíchu k „stříbrným zvonům“ je nejen zvukově atraktivní, ale i vizuálně sugestivní.
Síla vyjádření: Verše jako „Jsem znovu naživu a tvé objetí / zapaluje plameny v mém těle“ vystihují nejen fyzické, ale i duševní probuzení během zamilování. Takovéto vyjádření síly touhy je vskutku působivé.
Hudebnost jazyka: Rytmus a zvukomalebnost veršů činí text příjemným k poslechu. Skladebná struktura má v sobě harmonii, což umocňuje prožitek při recitaci.
Nadměrná sentimentalita: I když je emocionální prožitek silný, místy může působit až příliš sentimentálně a pateticky. Některé fráze jako „pohřbi v tělesném prachu“ mohou vyvolávat dojem, že autor ztrácí na uvěřitelnosti a autentičnosti, a to může naopak odradit čtenáře.
Chybějící příběh: Text je silně zaměřen na pocity a dojmy, ale postrádá jasnou narativní linii. Pro některé čtenáře může chybět kontext nebo děj, což by mohlo obohatit už tak emotivní prožitek.
Variabilita tónu: Někde lze cítit přechody mezi různými náladami (např. extáze versus melancholie) tak mírně nejednoznačné, že mohou v některých pasážích narušit celkovou soudržnost.
Tradiční motivy: I když jsou tradiční prvky v poezii často vítané, některé obrazy (např. splynutí dvou řek) se mohou jevit jako opotřebované nebo očekávané. Novátorské přístupy by textu mohly dodat zajímavější rozměr.
Dílo „Isabel…“ je efektivním vyjádřením silného emocionálního prožitku lásky. Stanislavas Sugintas dokáže skrze svou poesií vyjádřit hloubku svých citů a přivést čtenáře do svého světa. Nicméně v některých pasážích se naráží na sentimentální nadbytek a absenci jasné příběhové linie. Celkově jde o hodnotné literární dílo, které může oslovit milovníky romantické poezie, ať už na úrovni prožívání nebo na úrovni jazykové a obrazové nápaditosti.
16.11.2024