od: šuměnka
Anotace: na ostří vody
L e t ě l a jsem atmosférou
v tom husto-plynném poli
a zazářila velkou měrou / svou jasnou magnitudou
Mé jméno bylo Bolid…
A mířila jsem k místu jednomu
kde z vyvrácených kořenů prosvítala tvář mechu
bych promísila s ní svou líc
bělostně žlutorudou / z odkazu svého spěchu
a vnořila se k hloubce do stromů
a k zemi ještě víc…
Sníh roztál okamžitě všude po okolí
A vítr, jenž si klábosil, jen rozvířil se všady
vtáhl vzduch plný prachu - do mohutných plic
pak kmeny vzepřely se vlnou rázovou a zkřivily se do výrazů
- co i beze slov bolí
A hlíny chřtán se nenasytně rozevřel všem kol dokola hlady…
**
On z nebes koukal na tu scenérii
spíš na tu spoušť - co dokázala jedna Siderita
Vyndal své plosky z oblohy;
• aby moh´ dolů přijít
• aby ten prostor odhrnul
• abych mě podepřel a postavil si na nohy
• aby byl blíž, když svítá
Prý struktury mé podmanivost žádnou nezakryjí
jen zíral na mé šupinaté tělo
na přiléhavý háv
a na vlnění, které dokola se rozprostřelo
v impaktním kráteru
I na zářivost vlákenitých šraf
na křehkost spiritu či Éteru…
A když se opět střetly naše pohledy
- vydechl jen;
„já už Tě dávno hledám v sférách nebes snad…“
teď nechť se energie má i tvoje sloučí kams´ do Vševědy
do sítě plné jisker, co by uměly i vzplát
my vydáme se směrem mimo logiku
až za poznáním; nových tisíckrát
ke světům prány, do orgonové energie, co mám v malíku,
i ke kořenům do zahrad
…za touhou vlastních oboustranných přání…
Dílo s názvem „..meteorická II..“ představuje zajímavou ukázku moderní poezie, která se pohybuje na pomezí přírodní a duchovní symboliky. V ní se autorka či autor pokouší vyjádřit pocit transcendence, spojení s přírodou a vesmírem prostřednictvím metafor týkajících se meteorů, atmosféry a přírodních elementů. Zde je několik aspektů, které si zaslouží pozornost.
Bohatá obraznost: Text je prosycen vivídními obrazy, které oživují přírodní scenerii a evokují silné emoce. Termíny jako „atmosférou“, „plosky z oblohy“ a „impaktní kráter“ posilují pocit dynamiky a transformace.
Metaforická hloubka: Autor se hračičkovsky zabývá myšlenkami na spojení mezi člověkem, přírodou a vesmírem. Motivy jako „Bolid“ (meteorit) a prosklené tváře mechu vnáší do textu metafyzický rozměr.
Hladká rytmika: Rozložením textu a využitím různých typů interpunkce autor navozuje tok myšlenek, který je dynamický a plynulý. To příznivě ovlivňuje čtenářský prožitek.
Emocionální resonace: Pocity touhy, hledání a sblížení jsou jasně vyjádřeny, což umožňuje čtenáři se s textem snadno ztotožnit. Propojení s přírodními elementy jako vítr a sníh umocňuje tuto emocionální šíři.
Složitost a abstrakce: V některých pasážích se jazyk může zdát příliš komplikovaný a abstraktní, což může odradit čtenáře, kteří preferují jasnější sdělení. Například spojení „spojení do Vševědy“ může působit neuchopitelně.
Nedostatečná konzistence: V některých místech se autor může zdát být roztržitý, neboť skáče mezi myšlenkami bez zřetelného propojení. Například pasáž o „orgonové energii“ může přijít nečekaně a působit jako tematický skok.
Délka a struktura: Text je relativně dlouhý a některé části by mohly být pro lepší čitelnost komprimovány. V některých místech kolektivní myšlenky mohou vyžadovat více prostoru pro individuální rozvinutí.
„..meteorická II..“ je dílo, které dokonale instrumentuje jazyk a obraznost k vyjádření složitých emocí a myšlenkových struktur. Ačkoli se potýká se složitostí a možnou abstraktností, jeho síla spočívá ve schopnosti vyvolat pocit transcendence a spojení s přírodou. Autor má potenciál těžit z nových možností zúžit vyjadřování, aby se čtenář cítil více uzpůsoben a méně ztracen v abstraktních představách. V celkovém hodnocení jde o cenný příspěvek do moderní poezie, který vyžaduje zralého čtenáře otevřeného novým a komplexním perspektivám.
17.11.2024