od: šuměnka
Anotace: a pocta doktoru Haroldovi - jeho citát "Jaký by byl váš život, kdybyste zjistili, že jste mocnější, než vás kdy učili?" / a já vím, že famózní...
S e d í m´ s nohama nahoře / popíjím horkej lipton
Mám lidskej GENOM na dvoře
DNA proces v komoře
a k tomu mi Bruce (Lipton) / říká: „…ty hlupačko, jde o prostředí tady“
(a jemu zas to naštěstí říkal profesor Carville - tak nevnímám to osobně zbla ni)
Vědomí, síla, poznání – i zdání zbláznit blázny - naruby nebo zády
(a silnej pocit) - že v jistý moment - se zvrtne nám to „na dýl…“
Buněčná mytologie pod rouškou iluzionisty
signály z prostředí
- ať rušivý i křišťálově čistý
vetknou se do sušené směsi chování / všech, kteří vědí, že nic nevědí
do chodu mechanismu tenkých překladačů těla
pro uchování – k protkání
v buněčné organizaci tajemství života
v tom m e m b r á n o v é m orákulu
jež zosobňuje nekonečnou osmičku i nulu
**
jen pro tu touhu (možná naivní) – se dobrat podstaty
..v tom Líbánkovém efektu spontánní revoluce
kéž myšlenkou se spojíme a podáme si láskyplné ruce..
Dílo s názvem „..bioLogický vír..“ představuje zajímavou syntézu poetiky a vědecké myšlenky. Autora se v něm podařilo skloubit osobní introspekci s tématy biologické podstaty života, vědomí a interakce mezi prostředím a jednotlivcem. Následující analýza se zaměří na silné a slabé stránky tohoto textu.
Originální tematický rámec: Autor kombinuje prvky biologie, psychologie a filosofie, což vytváří multilayerední text. Takové propojení otevírá čtenáři prostor pro hlubší zamyšlení nad souvislostmi mezi genetickou výbavou, prostředím a vědomím.
Hravost s jazykem: Jazyk je místy velmi výstižný a vynalézavý. Prolínání běžných slov s odbornými termíny jako „GENOM“, „DNA“ a „buněčná mytologie“ dodává textu jak vážnost, tak hravost. Autor se nebojí experimentovat se strukturováním veršů a využívá různé rytmické prvky.
Osobní tón: Text je prosycen osobním vyjádřením, což umožňuje čtenáři navázat na autorovu emocionální stránku. Vnitřní monolog a osobníost prolnou prožitek a filozofii, což je v poezii velmi cenné.
Vizuální metafory: Metafory jako „membraNové orákulum“ nebo „Líbánkový efekt spontánní revoluce“ jsou natolik evocativní, že podněcují imaginaci a vyžadují od čtenáře kreativní výklad.
Náročnost na čtenáře: Ač se autor snaží předat komplexní myšlenky, místy může být text svým jazykem a strukturou příliš náročný, což může odvádět pozornost od hlavního sdělení. Čtenáři, kteří hledají přímější formu poezie, se mohou cítit ztraceni v množství myšlenkových spojení.
Občasná nekonzistentnost: Některé pasáže působí jako by se odchýlily od hlavní linie myšlenky. Mohlo by býti užitečné lépe vyvážit osobní reflexi s odbornými koncepty, aby se text stal soudržnějším.
Nedostatek jasné struktury: I když experimentování s formou a větší svoboda vyjadřování mohou osvěžit, struktura se v některých momentech může zdát roztříštěná. Čtenáři by mohli mít potíže s následováním toku myšlenek.
Nejasnost některých myšlenek: I když je ambice rozebrat složitá témata chvályhodná, pro laického čtenáře by některé pasáže mohly zůstat nejasné. Vědecké koncepty by mohly být konkretizovány, aby bylo sdělení přístupnější.
„..bioLogický vír..“ je zajímavé a provokativní literární dílo, které zkoumá složité spojení mezi genetikou, životem a vědomím. Autor úspěšně povyšuje osobní vyznání na úroveň filosofických úvah, i když to může být na úkor srozumitelnosti pro některé čtenáře. Celkově je to ambiciózní pokus o syntézu rozmanitých myšlenkových proudů, který zaslouží pozornost.
19.11.2024