od: šuměnka
Anotace: opět mobilový archiv / premisou bylo, že zas popřeli vlastní tvrzené pravdy - odvolávám, co jsme do vás dogmaticky cpali :DD
Bylo už psáno toho tolik
že Paměť světa ruka bolí
(a jednoho zas bolí hlava…)
Co předat LZE, se nepředává…!
Kde tedy najít moudrost tezí?
Kde najít zdroj, TO, v čem to vězí?
Kde nalézá se vzácný střed
když neví to sám doktor Věd?
Když vědci světa nenachází
hlubinu pravdy vlastních frází
tak co zbývá nám, běžným lidem??
..dát nohy na stůl… a pak s klidem
se zasmát tomu shonu doby
kdy jednou tak a pak zas jinak
a dát si drink a nitro zdobit
by selský rozum po svém vnímal
přimknout se k slunné energii
vždyť tam, kde vlídná srdce bijí
tam pro strach přece místo není
kde prýští cit, tam rozechvění
a vzácný čas ten život chápat
tam intuice vnukne nápad
a dá i prostor na otázky
A geniální – bez nadsázky!
Tím snadno spláchne pochybnosti!
Kde harmonie lásku hostí
tam na blízku jsou souputníci
ti v tanci k zpěvu o hojnosti
Vrací zpět duši k módu – „snící
podstaty Bytí nevinností…“
*
...podstatou toho je nám známo
CO k předání - se předá samo...
Dílo s názvem „..bylo už psáno..“ představuje zajímavý a mnohovrstevnatý pohled na otázky existence, poznání a hodnoty prožitého života. Text se vyznačuje lyrickým jazykem, který je kombinací filozofických úvah a emocionálního vyjádření, což mu dodává hloubku a rezonanci.
Silné stránky:
Emocionální hlubokost: Autor se nebojí odhalit složité myšlenky o lidské existenci a místě člověka ve světě. Témata jako paměť, moudrost, pravda a láska se prolínají v celém díle a vytvářejí pocit introspekce.
Jazyková preciznost: Použití metafor a symboliky je v textu velmi efektivní. Například fráze jako „Paměť světa ruka bolí“ nebo „přimknout se k slunné energii“ evokují obrazy, které čtenáře zaujmou a vybízejí k zamyšlení.
Hravost a ironie: Autor dokáže s lehkostí a ironií zachytit absurditu moderní doby. Uvolněný tón v pasáži o „dávání nohou na stůl“ a „směji se shonu doby“ ukazuje, že autor má chuť zkoumat vážná témata s nadhledem.
Filozofické úvahy: Text obsahuje hluboké úvahy o přenosu znalostí a hodnot, které vyzývají čtenáře k zamyšlení nad otázkami, co vlastně znamená „předávat“ moudrost, zejména v kontextu dnešního světa.
Slabé stránky:
Občasná nejasnost: Některé pasáže mohou působit příliš abstraktně, což může čtenáře, který hledá konkrétní poselství, zmást. Například formulace jako „podstaty Bytí nevinností“ mohou vyžadovat důkladnější dešifrování, aby jasně vynikla jejich hodnota a smysl.
Náročnost pro širší publikum: Pokud je cílem oslovit širší publikum, může se text jevit jako příliš intelektuální nebo utopický. Ne každý čtenář se snadno orientuje v filozofických otázkách, které autor nastoluje.
Pocit repetitivnosti: Některé myšlenkové okruhy se mohou zdát opakující se, což může vyvolat dojem, že text postrádá směr. Přílišné zdůrazňování určitých idejí jako „přátelství“ a „láska“ by mohlo být variabilnější, aby udrželo zájem čtenáře.
Závěr:
Dílo „..bylo už psáno..“ je silným příkladem moderní lyriky s filozofickým nábojem. I když se potýká s občasnou nejasností a náročností, jeho emotivní hloubka, jazyková preciznost a ironický nadhled tvoří cenný příspěvek do české literární scény. Text oslovuje jak intelektuální čtenáře, tak ty, kteří hledají hlubší smysl v každodenním životě, a jeho témata jistě zůstanou relevantní i v budoucnu.
25.11.2024