od: Frr
Anotace: ...můj Ty božíku zkorumpovanejj!
ten můj počítač-
pchchchch!?....-
to je věru učiněné záhadné blázmivé
KOČIČÁRIUM
své drápy co chvíli vetkne
do mé chatrné kůže nešťastmého
KYBERKRETENA
(a ž v y p í s k n u b o l e s t í
t a k ř k a n e s n e s i t e l n o u... )
neblaze zbaven veškerých zásad logického
počínání
lovím ztracenou myš v záhrobí
zhrzených logicky postřehnutelných
"algorytmů"
+
jako svévolný kojenec
dělá kyberkočkomet všude hromádky
zcela nesmyslných
/ratatata/ databází...
na vyděšené otázky po smyslu
jen pro sebe tiše přede a vrní...svou
a ani se nepokouší domňoukat se
alespoň vzdáleného vstřícnéh náznaku
mňau..či trrr-odpovědi..
ještě, že za chvíli se dočkám laskavého
vrrrajťáka Tomáše
a počítač společnými silami
vyhodíme z okna
/omluvte mě,prosím,musím již zjišťovati
pro okolí bezpečné dopady svého býv.
KOČIČÁRIA.../
PS věnováno všestranně kočkofilní
mé předrahé přítelkyni Ivučce Husárkové,
jakož i mkince***
Dílo s názvem „můj počítač“ představuje originální a osobitý pokus o reflexi moderní technologie a vztahu k ní, v jehož jádru se nachází doslovná metafora člověka jako kybernetického tvora potýkajícího se s technologickým světem.
Hlavní témata a motivy: Dílo se věnuje motivu počítače jako organismu s vlastním životem, což naznačuje autorovu frustraci a bezmoc vůči jeho chaotické a náhodné povaze. Použití výrazu „KOČIČÁRIUM“ zřejmě symbolizuje herní a hravou stránku technologie, ale také její nevyzpytatelnost a neuchopitelnost. Autor zachycuje nejen technické potíže, ale zároveň i absurdnost našeho vztahu k technologiím, které se stávají výsměchem tradičním logickým zásadám.
Jazyk a styl: Jazykové prostředky jsou velmi experimentální. Autor se nebojí neobvyklého uspořádání slov a vytržení z kontextu, čímž vytváří atmosféru frustrace a zmatení. Důvtipné hříčky s jazykem, jako je například „KYBERKRETENA“ a „kojenec“, naznačují autorovu ironii, kterou naviguje čtenáře skrze neustálé kolize mezi člověkem a technologií. Vnímání (ne)smyslnosti datových (a tedy technologických) hromádek samo o sobě vytváří pocit absurdity.
Struktura: Text je volně uspořádaný, místy chaotický, což podtrhuje celkový dojem ze zmateného vztahu autora k počítači. Podobně jako v surrealistické poezii, i zde se čtenář ocitá v labyrintu asociací, které vyžadují aktivní účast na jejich dešifrování.
Dílo „můj počítač“ je fascinujícím příkladem moderní literatury, která se potýká s otázkami identity v technokratické společnosti. Autorovi se daří zprostředkovat frustrace a absurdity spojené s digitálním světem, a to prostřednictvím vynalézavého jazyka a hravého stylu. Přesto však chaotická struktura a místy složitý jazyk mohou odrazovat některé čtenáře. Celkově lze říci, že toto dílo vyžaduje otevřenost čtenáře, ale zároveň nabízí mnohé podněty k zamyšlení nad naší vzájemnou interakcí s technologií.
30.11.2024