od: šuměnka
Anotace: má inspirace nekonečné vlohy
Na sklonku každodenního se střídání
V té periodicitě hran jistého předpokladu
kdy v bříšku jemných not se umím zachránit
si chvilky pro něhu tak polehoučku kradu…
Na touze opředenosti se špetkou rouhání
V té implicitní bujarosti intimního hladu
se stínem hříšných gest, která se nedaní
projdu ti po těle – a zhřeším, ač to nepokradu…
Na křídlech neutuchajícně možných vyznání
V tom recipročním hmotnění dechu tam vzadu
jsme tancem zřejmých drah vášněmi sezdaní
a ztrácíme se za clonou tříštivých vodopádů...
Dílo s názvem „...na křídlech touhy...“ se na první pohled jeví jako intimní báseň, která se zaměřuje na téma touhy a emocí spojených s láskou. Pojďme se podívat na jeho silné a slabé stránky, strukturu a jazykové prostředky.
Jazyk a styl: Autor se vyjadřuje s vynikající lehkostí a hudebností. Rýmy a rytmus dodávají textu zřetelnou melodii, přičemž výběr slov je promyšlený a precizní. Například "bříšku jemných not" a "stínem hříšných gest" vytváří zvukovou harmonii, která umocňuje prožitek z četby.
Obraznost: Text je prosycen silnými obrazy, které evokují smyslové vjemy. Pojmy jako „clonou tříštivých vodopádů“ či „tancem zřejmých drah“ vnášejí do básně dynamiku a vzrušení. Tyto metafory a přirovnání činí obsah emotivním a vizuálně atraktivním.
Téma touhy: Autor umně zobrazuje složitost touhy a intimity, což je pro čtenáře univerzální téma. Podání touhy je subtilní, s nádechem mystiky a zároveň hříšnosti, což čtenáře nutí zamyslet se nad vlastními emocemi a zkušenostmi.
Struktura: Báseň je dobře strukturovaná, rozdělená do čtyř slok s jasným rytmickým a tematickým vývojem. To přispívá k celkovému plynulému prožitku.
Složitost jazyka: I když je jazyk poetický, místy může být nadmíru komplikovaný pro průměrného čtenáře. Některé obraty, jako například „reciproční hmotnění dechu“, mohou být pro laika matoucí a odvádět pozornost od hlavní myšlenky.
Absence jasné narativní linie: Bazí se nesnaží o jasnou vyprávěcí strukturu, což může některým čtenářům chybět. I když poezie často nemusí mít jasný příběh, přílišná abstrakce může některé čtenáře odradit od vnímání hloubky textu.
Hrozba klišé: Některé prvky, jako jsou „hříšná gesta“ nebo „intimní hlad“, mohou být v poezii považovány za poněkud klišé. I když jsou obraty v tomto kontextu výstižné, je důležité se vyhnout opakování, které by mohlo čtenáře přimět k pocitu, že se již s podobnými obrazy setkal.
„...na křídlech touhy...“ je dílo, které má dezign pavouka – jemné, proplétající se a proplétající se obrazy a myšlenkami, které se dotýkají emocí a touhy. Má silný jazyk a působivé obrazy, avšak jeho složitost a abstrakce mohou být výzvou pro širší publikum. Celkově jde o hodnotný příspěvek do literatury, který si zaslouží pozornost, avšak může vyžadovat pečlivější studium pro plné ocenění jeho hloubky a náznaků.
15.12.2024