od: Anfádis
Stařičkému roku
Zlehka a něžně hladila vrásky
Políbila ruku
A poděkovala mu
Že vydržel s ní bdít
Když starosti jí kradly spaní
Že se radoval a smál
Když její oči
Jiskřily z lásky
Slabý
Sehnutý
Potichu zavírá
Za sebou dveře
Zatímco potvora drzoun
Přes hory doly
Dravý se žene
A vykřikuje
Jsem miláček davů!
Jsem miláček davů!
Tak ho tu máme
Novoročka
Dílo pod názvem „Tak ho tu máme“ je zajímavý a emotivní text, který představuje jakousi reflexi na plynutí času, vztah mezi člověkem a rokem, a zároveň konfrontaci s neútěšnou realitou, která přichází s jeho koncem. Autor se snaží vytvořit vnitřní dialog mezi starším rokem, v jehož personifikaci se skrývá moudrost a nostalgie, a mladším, „drzým“ rokem, který se pyšní moderností a vítězným nástupem.
Silné stránky:
Emocionální hloubka: Text silně evokuje pocity, ať už jde o lásku a vděk v prvních třech slokách, nebo o rezistenci a provokaci, jakou představuje druhá část s "drzounem". Vstup do psychologického prostoru postav je přístupný a srozumitelný.
Personifikace a metafory: Dílo využívá personifikaci pro naznačení vztahu mezi člověkem a časem. Starý rok je zobrazen jako milující a trpělivý společník, zatímco nový rok je ztělesněn jako neukázněný a hlučný mladíček. Tato kontrastní dynamika dodává textu na živosti.
Hravost a ironie: V poslední části se objevuje ironická hravost, kdy mladý rok (nebo novoroček) vyjadřuje svou popularitu a samolibost. Tento prvek přináší do textu potřebnou lehkost a humor, i když je kontrastně zasazený do situace se staršími postavami.
Slabé stránky:
Segmentovanost: Přechod mezi oběma částmi textu se může na první pohled jevit jako skokový a rušivý. Zatímco první část vyznívá lyricky a meditativně, druhá část je mnohem dynamičtější a křičící. To může čtenáře vyvést z rovnováhy a znesnadnit plynulé čtení.
Náznaky bez rozvedení: Ústřední téma plynutí času by se dalo ještě hlouběji prozkoumat. Například by bylo zajímavé více se zabývat kontrasty mezi oběma roky a tím, co pro jednotlivce znamenají. Místo náznaků by bylo účelnější poskytnout více kontextu a detailů.
Omezená funkce postav: Postavy (starý a nový rok) působí spíše jako symboly než jako plnohodnotné postavy. Dalo by se uvažovat o tom, jak hlouběji proniknout do psychológie těchto personifikací a jak zachytit jejich interakce v širším plánu.
Celkově lze říci, že „Tak ho tu máme“ je zajímavé literární dílo, které vyvolává silné emoce a provokuje k zamyšlení, avšak může mít své nedostatky v soudržnosti vyprávění a hloubce charakterizace. Dílo však má potenciál rozvíjet se a obohacovat jak o další myšlenkové vrstvy, tak o kvalitní obrazové a jazykové vyjádření.
01.01.2025