od: Philogyny1
Anotace: ---
Ticho vody přikuté mrazem
ticho co loudí
ticho co nutí
ticho co láká
přitiskni se na zem blíž a blíž
uslyšíš z mrtvých klíčit život
---
vysvobodí tě až skřek ptáka
Dítě skáče do kaluží hořkost dospělých
sváže sluncem mraky
z dlaní mu vyběhnou ještěrky
jedna z nich má zlatý obojek
Babi, půjč mi svoji větev. Tu, co se o ni opíráš. Vyčaruju z ledu střepy a pak je mráz zase slepí. Ty moje milované kaluže. A půjdeme příště zase spolu až nahoru, tam kde ryjou divočáci mechoviště? Babi? Tam, kde jsou ty zlaté trávy.
Tam spí sen, víš to.
Odřezávám z paměti povrch kůry s Jidášovým uchem
všechny ty vzácné kurvy
potichu i jejich chuť
na jazyku zůstala barva malin
každá pálí zvlášť
prosakuje obraz hodujícího havrana na vnitřnostech obětní mršiny
jsme tam i my?
obzor na chvilku zrůžoví
stmívá se
očima šelem
projde jelen projde jelen
v náručí lesa slunce klesá do stříbrné kulky v čele
Dílo "Dítě skáče do kaluží" je poetickým vyjádřením sloužícím jako most mezi nevinností dětství a těžkostmi dospělosti. Zaměření na přírodní prvky a tematika, jež zahrnuje jak radostné, tak hořké aspekty života, činí toto dílo fascinujícím a podnětným k úvahám.
Název a symbolika: Titul "Dítě skáče do kaluží" evokuje radostnou a hravou chvíli, ale v kontrastu s následným textem naznačuje také nevědomost a bezstarostnost, které dospělí ztrácejí. Kaluže jako metafora pro životní překážky a detaily, které dítě bezprostředně vnímá, přidávají mnoho vrstev k celkovému vyznění.
Básnický jazyk: Autor používá bohatý a imerzivní jazyk, který plně zhmotňuje popisované scény. Obrázky skrz přírodu, jako „ticho vody přikuté mrazem“ či „v náručí lesa slunce klesá“, vytvářejí živé a emotivní vizuály, které čtenář okamžitě vnímá.
Kontrast dětství a dospělosti: Práce zachycuje nejen krásu dětství, ale i jeho křehkost a rychlý únik do reality dospělosti. Odkazy na „hořkost dospělých“ a vzpomínek spojených s babičkou naznačují nostalgii, která je silným emocionálním motivem.
Symboly a metafory: Použití přírodních symbolů, jako jsou ještěrky nebo jelen, slouží jako silné metafory pro různé životní cykly a transformace. „Zlatý obojek“ u ještěrky může symbolizovat krásu, která je zároveň dočasná a unikající.
Komplexnost a abstrakce: Ačkoli může být čtenář obohacen nádhernými obrazy a symbolikou, některé pasáže mohou působit příliš abstraktně, což může zkomplikovat porozumění. Zde by prospělo více konkrétních detailů, které by podpořily dané obrazy.
Náročnost textu: Někteří čtenáři mohou mít potíže s délkou a koncepční rozvedeností některých částí, což může vést k pocitu rozvláčnosti. Například pasáže o „Jidášově uchu“ a „hodujícím havranovi“ působí jako skoky do jiných témat, které mohou narušit tok.
Emocionální vzdálenost: Zatímco některé obrazy vyzývají k hlubší emocionální odezvě, jiní se mohou cítit oproštěni od postav v průběhu textu. Snaha o vyjádření složitosti lidských emocí někdy oslabuje osobní spojení s postavami.
„Dítě skáče do kaluží“ je dílo, které zachycuje umění jazyka v poezii a otevírá široké možnosti interpretací a pocitů. Jeho síly spočívají v jazykové preciznosti a schopnosti vyjádřit složité emoce, ale komplikovanost a abstrakce některých částí by mohla činit její čtení výzvou pro některé čtenáře. Přesto je to fascinující sbírka obrazů, jež zůstává v mysli dlouho po jejím přečtení.
10.01.2025