od: Paulín
Anotace: Malí brouci, co se starají o ostatní mrtvý hmyz. Poučení: obezita, přílišná horlivost a těžké břemeno může i zabít.
Hrobaříci ve své chýši
pohřební list kvapně píší.
Umřel prý pan Hovnivál.
Kdopak by se nenadál.
Zabila ho kulička
byla úzká ulička
přimáčkla ho na zeď domu.
Broučci pláčou, dejme tomu
že to takhle asi bylo.
Možná taky měl moc kilo.
Hrobaříci s lopatou
mají práci velikou.
Pod smrkem si dají práci
nejsou tu jen pro legraci.
Sluníčko jim pěkně svítí
všude kolem samé kvítí.
U práce si zpívají
náladu zlou nemají.
Z dálky už se průvod blíží.
Hrobařík se neohlíží.
Práci svou má hotovou.
Mravenečci svorně jdou
táhnou káru s neboštíkem.
Za ním strejda s černým trikem.
A pak průvod veliký.
Mouchy, vosy, taky švábi
a i dobří kamarádi
jdou si v klidu za vozem.
Pod nohama černá zem.
Do díry ho potom spustí
pláč si nikdo neodpustí.
Hraje cvrčcí muzika.
Brouci, švábi, kdekdo si pak zavzlyká.
Hrobaříci s lopatkou
každý kousek hlíny shodí
tímto ho pak vyprovodí
na ten druhý břeh.
Žádný shon a žádný spěch.
Kytičku mu dají malou
a už jdou si k domovu.
Z vesela si zpívají
cvrčci si pak zahrají
na housličky svoje malé
hezky rázně do kroku
brouk broukovi po boku.
Dílo s názvem "Hrobaříci" působí na první pohled jako hravá a naivní báseň, ovšem při podrobnějším zkoumání se ukazuje, že se dotýká i hlubších, existenciálních témat, jako je smrt, loučení a kolektivní rituály spojené s odchodem z tohoto světa. Tento text je napsaný lehkým veršem a tvoří tak příjemnou zvukomalebnou strukturu, která je typická pro dětskou literaturu, avšak poskytuje podněty k zamyšlení i pro dospělé čtenáře.
Hravost a forma: Báseň využívá jednoduchý, rytmický jazyk, což ji činí přístupnou pro mladé čtenáře. Vtipné verše, jako například "Možná taky měl moc kilo," přidávají na lehkosti a usnadňují čtení.
Barevnost a imaginace: Silný vizuální element je zde patrný. Popisy jako "sluníčko jim pěkně svítí, všude kolem samé kvítí" vytvářejí živý obraz přírody, který kontrastuje se smutným tématem pohřbu.
Témata a poselství: Autorka se odvážně zabývá tématem smrti, které je obvykle považováno za tabu. V textu je smrt prezentována vnitřně klidně – jako součást životního cyklu, něco normálního, k čemu se hrobaříci neobracejí s hrůzou, ale s respektem a vděčností.
Společenství a rituál: Doprovodný průvod a rituální aspekty pohřbu zesilují pocit kolektivní sounáležitosti. Zobrazení hrobaříků jako společenství, které se o sebe navzájem stará, je kráčejícím poselstvím přátelství a solidarity.
Variabilita stylu: Ačkoli je rytmus a jazyk v některých částech textu příjemný a naléhavý, v jiných místech se verše mohou jevit jako příliš jednoduché či repetitivní, což může čtenáře odradit.
Zjednodušení složitosti: Bez ohledu na příjemnou hru se slovy a vtipem může část čtenářů považovat příliš zjednodušený pohled na smrt za nedostatečný v hlubokém kontextu. Tento text může vyžadovat další interpretaci, aby čtenář plně uvědomil a docenil nuance.
Absence psychologického rozměru: I když se text zabývá smrtí, postrádá hloubkové psychologické zpracování emocí, které s tímto tématem mohou být spojeny. Čtenář může toužit po větším ponoru do pocitů žalu a nostalgie, které postavy prožívají.
"Hrobaříci" představují pozoruhodné literární dílo, které epitomizuje schopnost dětské literatury zkoumat i těžká témata s lehkostí a vtipem. I když přinášejí určité slabiny v oblasti hloubky a variabilitě stylu, konečný efekt je pozitivní a vybízí k zamyšlení o životě, smrti a vzájemnosti. Vhodné je zejména pro mladší čtenáře, které může přitáhnout svou hravostí a barevností, ale i pro dospělé, jimž nabízí příležitost znovu prožít témata, k nimž se často obracejí s respektem a vděčností.
18.01.2025