od: Pavel D. F.
Anotace: Rozhovory kněží najednou utichnou a nastane čas skutků.
Oprava dálnice pokročila k Prostějovu, takže nyní mohli kněží docházet za prací pěšky. Pracovali teď vždy jen v jednom pruhu, druhý pruh už ožil obnovenou dálkovou dopravou. Při jedné přestávce si Pavla vzal stranou arcibiskup.
„Poslyšte, otče Pavle, nechtěl byste zase působit jako kněz?“
„Otče biskupe, to bych samozřejmě velmi rád, je to moje povolání. Ale jak bych to měl udělat? Myslíte utéct do Papežského státu nebo do Polska?“
„Nikoliv. Působil byste tady na Moravě.“
„To ale půjde těžko, Turci to nedovolí.“
„Nebudeme se jich ptát. Naši dozorci s námi spolupracují, jsou to většinou křesťané. Víte, kde je Baldovec?“
„Jistěže to vím, otče biskupe, byla to moje farnost.“
„Správcem bývalého kamenolomu je tam nyní jeden jáhen, který unikl pozornosti úřadů. Mohli byste tam založit první buňku podzemní církve. Nechte si to projít hlavou. Jupiter to pravda není, ale je to takové místo, kde si užijete tvrdé práce a o riziko nebude nouze.“
Pavel uvažoval o arcibiskupově nápadu. Mnoho šancí by neměli. Vždycky se najde nějaký konfident, který takové snažení překazí. Nakonec si ale řekl, že jako zkušený kosmonaut by neměl couvat před rizikem.
„Otče biskupe, myslím, že bych vaši nabídku přijal.“
„Dobře, otče Pavle. Přijďte dnes večer do úrazového sálku na čtverku, udělím vám biskupské svěcení.“
Pavel se díval na arcibiskupa a nevěděl co říci.
„No nehleďte na mě jako vejr, otče Pavle. Budete možná muset světit kněze, aby se vaše hnutí šířilo. Musíte mít patřičné oprávnění. Vatikán mi dal v této věci volnou ruku. Mám vysvětit jednoho biskupa podle vlastního uvážení.“
Večer se sešlo několik kněží na uvedeném místě a ve světle svíček se odehrála tajná slavnost biskupského svěcení. Obešlo se to bez přítomnosti lidu a bez patřičných odznaků biskupské moci. Pavel pouze obdržel obstarožní prsten, který jediný měl jeho nové poslání připomínat.
Druhého dne ohlásil Pavel podle plánu, že je mu zle. Byl odvezen na chirurgii do nové nemocnice a tam byl přijat jako pacient se zánětem slepého střeva. Pavlův ošetřující lékař znal pravý důvod jeho pobytu, takže ho večer opatrně vyvedl z nemocnice a v počítačovém systému ho evidoval dál jako hospitalizovaného.
Pavel vyrazil na dlouhou cestu za svým novým posláním. Tentokrát musel jít pěšky. Kráčel podzimní nocí a svit hvězd mu dodával odvahy do dalších dní. U jedné té hvězdy jsem byl, pomyslel si. Kdepak asi září Zarja?
Mýlil jsem se: úrazový sálek v budově číslo 4 staré nemocnice už nejspíš není, budova byla kompletně rekonstruována a přestavěna.
Dílo "Druhý prostor (16)" předkládá čtenáři fascinující příběh, jehož děj se odehrává v historickém kontextu, kde se prolínají náboženské motivy s otázkami identity, státu a osobního přesvědčení. Hlavní postava, Pavel, se nachází na křižovatce mezi loajalitou k církvi a touhou po svobodě v reálném světě, což dodává textu hloubku a mnohovrstevnost.
Jazyková preciznost: Autor se vyznačuje precizním a výrazným jazykem, který vybízí k zamyšlení. Formulace jsou často poetické a obsahují metaforické prvky, což zvyšuje literární hodnotu textu.
Psychologická hloubka postav: Postavy, zvláště Pavel a arcibiskup, jsou dobře vykreslené. Jejich rozhovory odhalují nejen motivační důvody, ale i vnitřní konflikty, což činí jejich jednání srozumitelným a realistickým.
Historické pozadí: Jejich situace je zasazena do doby, kdy církev čelila různým tlakům, což přidává vrstevnatost a napětí. Autor efektivně využívá historickou kontextualizaci pro posílení tematických linek.
Motivace a riziko: Téma rizika spojeného se zvnitřněním ideového přesvědčení je velmi aktuální. Rozhodnutí Pavla přijat nové poslání naznačuje jeho odvahu a zároveň nejasnost budoucnosti, což vyvolává napětí.
Pomalý rozvoj děje: I když je jazyk a styl přesvědčivý, tempo vyprávění může být pro některé čtenáře příliš pomalé, zvláště v momentě, kdy se dialogy na krátký čas rozvlečou. V některých pasážích se mohlo více soustředit na akci.
Omezený rozvoj vedlejších postav: Zatímco Pavel a arcibiskup jsou detailně zpracovaní, ostatní postavy, jako jsou další kněží nebo lékař, zůstávají na okraji a nejsou rozvinuté do takové míry. To může vést k menší celkové dynamice vztahů.
Nedostatek kontextu pro laiky: Kratší úryvek může být obtížně srozumitelný pro čtenáře, kteří nemají předchozí znalosti o historických událostech či náboženských otázkách. Může se v nich ztratit celkový význam, pokud nejsou dostatečně uvedeni do kontextu.
Závěr bez dostatečného uzavření: Závěr se může jevit jako otevřený a neuzavřený, což může některé čtenáře zklamat, pokud očekávají uspokojivé vyřešení. Čtenáři, kteří preferují uzavřené konce, mohou ztrácet zájem o text.
"Druhý prostor (16)" je literárním dílem, které zaujme nejen jazykovou krásou, ale i myšlenkovou hloubkou a psychologickým zpracováním postav. Vyskytující se slabiny jsou spíše kosmetické než zásadní, a pro cílovou čtenářskou skupinu – zájemce o hlubší významy a historickou kontextualizaci – může být toto dílo nepochybně přínosné. Celkově vzato se jedná o hodnotné literární dílo, které si zaslouží pozornost.
29.01.2025