od: šuměnka
Anotace: Sagrada Familia - obdivuju už dlouho - po shlédnutí několika dokumentů a přečtení knih ještě snad víc - Antonio je prostě "kvanter" své doby a dodnes nejsou s to - ho pochopit / obrázky v souladu s vizí generovala Sis
Z kamene vzešla píseň polotichá
co k nebi stoupá téměř jako skvost…
V obloucích vln si rozkvétá a dýchá
představa ze snů – sama posvátnost
Gaudí byl Mistr nekonečných vizí!
Vložil v ně světlo, pohyb, inspiraci...
Vitráže planou ohněm slunce ryzím
chlad barev s rozbřeskem, stmívání teplo vrací
Sloupy svou vlastní váhu rozkládají
principem organických samodržných sil
Spirály stromů vůle majestátnost mají
bez nosných zdí – moment, jenž ohromil
Detaily v tvarech květů, ulit, pláství medu
Barvy a symboly se snoubí v symfoniích
Využil hyperboily, paraboily – předběhl tím vědu
hru plnou numeriky - formám dal, ať žijí...
Přírody oslava v chrámu i klenbách lodi!
Odkaz, co duší věčnou dokáže tu znít...
Sagrada obří DIV - který se touhou zrodil
skrz plány vizí… jich část směl naplnit!
Dílo s názvem "..katedrála snů.." je zajímavým literárním počinem, který se zaměřuje na architekturu jako formu uměleckého vyjádření a zároveň jako prostředek k transcendenci. Autor zde reflektuje monumentální dílo Antoní Gaudího, Sagrada Família, a jeho schopnost vkládat do životních a prostorových struktur hluboké duchovní a estetické rozměry.
Obraznost a symbolika: Autor dokonale vystihuje podstatu Gaudího architektury prostřednictvím bohaté obraznosti. Věty jako „z kamene vzešla píseň polotichá“ a „vitráže planou ohněm slunce ryzím“ přenášejí čtenáře do atmosféry katedrály, přičemž kamenné struktury ožívají a stávají se zvukem.
Kreativní užití jazykových prostředků: Použití rytmu, rýmu a aliterace dává textu dynamiku a melodii. To je obzvlášť patrné v pasážích, kde se mísí technické výrazy s emocionálními popisy, což vytváří harmonii mezi formou a obsahem.
Filozofický podtext: Text naznačuje hluboké zamyšlení nad vztahem umění, přírody a spirituality. Odkazuje na Gaudího odkaz jako na něco, co překračuje běžnou architekturu a dotýká se duchovních, metafyzických otázek.
Zvládnutí technických detailů: Autor se nebojí technických aspektů Gaudího práce, jako jsou koncepty hyperboloidu a paraboil, což svědčí o jeho znalosti a zaujetí pro téma.
Složitost a náročnost textu: I když je bohaté jazykové prostředí vítaným prvkem, některé pasáže mohou být pro laického čtenáře těžko stravitelné. Kladně vnímané technické termíny by mohly implicitně odradit ty, kteří nemají předchozí znalosti o architektuře nebo geometrii.
Místy nejasná struktura: Rytmus a flow textu mohou být občas přerušeny zdánlivě nesourodými myšlenkami, což může ovlivnit celkovou srozumitelnost. Průchod od jedné myšlenky k druhé ne vždy plynule navazuje a může vést k pocitu ztráty nitě.
Omezená tematická rozšířenost: Přestože je zaměření na Gaudího a Sagrada Família zřejmě úmyslné, čtenář by mohl toužit po širším kontextu, který by zahrnoval i další aspekty architektury jako umění, historii nebo porovnání s jinými stylizacemi.
Dílo "..katedrála snů.." je výjimečným poetickým vyjádřením umění a jeho schopnosti vzbudit v nás duchovní prožitky. Autor zvládá zachytit podstatu a krásu Gaudího práce, což je obdivuhodné. I přes určité výzvy v oblasti srozumitelnosti a struktury se jedná o hodnotný příspěvek, který stimuluje myšlení a podněcuje duševní rozjímání nad architekturou jako formou umění. Pro milovníky poezie a architektury může být toto dílo inspirativním zážitkem.
08.02.2025