od: šuměnka
Anotace: Hodža - lidový mudrc, taškář, filosof, zastánce slabých a chudých - vzpomínka na oblíbenou knihu z dětství - narazila jsme na ni o víkendu (takže nostalgie) / obrázek Sis
Bazarem tržiště muž s oslem kráčí...
Kupci se šesteru noh jejich smějí;
„proč Hodžo, (u Džina) - pěšky jít ráčíš?
Osel by měl Tě nést v životním ději!“
Tak Hodža nasedl. Hvizdem dav burácí
- však chudák osel jen tíhou tou kles´...
svez´ se mu po hřbetě - víc tím čas neztrácí
znovu však slyší křik: „tys Hlupák jest!“
Šel oslu po boku uličkou skrze dav
lidé řvou v povyku hanlivé věty...
Hodža se usmívá – duševně šťastný, zdráv;
z bran města vychází poznávat světy
a v smíchu nad hlavou slunce mu pluje
mávne jen rukou a poklidně praví:
„Ať děláš, co děláš, svět tě zkritizuje,
ať je to, jak je to – život mě baví!“
Někdy však přeci jen na oslu jede
a jiskru rozvernou má v tváři svojí
obrácen sedí si na srsti šedé
a s vtipem mudrce přísloví rojí
taškářství vyvěrá z duše mu zcela
nespěchá, nekřičí – jde drahou Bytí
zastánce slabých je, z bohatých dělá
jen si rád legraci – holt to tak cítí
Lidé jen dokola hlavy své kroutí...
Pro moudrost v žertu zrát - nutný je cit!
Lež ta se přelstít dá! - Ohebné proutí
pravdy jen pro ty je – kdo jádro poučné, dokáže pochopit..
**
uběhl času děj a Vesmír na počest - už se připomíná
rozsvítil těm dvěma - souhvězdí Osla - i Hodži Nasreddina
**
Dílo s názvem „..Nasreddinovská..“ se z pohledu literárního kritika zjevuje jako zajímavý pokus o zachycení archetypální postavy Nasreddina Hodži, tradičního mudrce a vypravěče, jehož příběhy spojují humor s hloubkou myšlení. Autor se snaží vtisknout do této básně esenci životních pravd prostřednictvím lehkého podání, které si však uchovává svébytnou vážnost.
Tématická hloubka: Text zkoumá univerzální témata kritiky a přijetí v rámci lidské existence. Nasreddin je zde zobrazen jako postava, která, ač čelí posměchu, zůstává vnitřně šťastná a klidná. To podporuje myšlenku, že vnitřní spokojenost a lehkost by měly být důležitější než názory ostatních.
Využití humoru: Humor je silným prvkem této básně. Prvky absurdity a absurdního humoru, kterými se autor snaží ilustrovat moudrost postavy, jsou účinné a dodávají textu život.
Obrazy a symbolika: Práce s obrazem osla jako nositele břemene je silným symbolem a má v kontextu příběhu hlubší význam. Osel symbolizuje nejen tíhu života, ale i nevinnost a obětavost, což se prolíná s postavou Hodži.
Rytmus a zvukomalebnost: Jazykový styl v tomto díle vykazuje často melodické rysy, které posouvají čtenáře v čase a prostoru. Verše se příjemně čtou a snoubí se s řízením myšlenkových toků.
Nedostatečná struktura: Báseň se může jevit jako poněkud fragmentárního charakteru. Jednotlivé části jsou jasné samy o sobě, avšak chybí mezi nimi plynulost, což může čtenářovi zkomplikovat plné pochopení zamýšleného poselství.
Složitost pro laiky: Ačkoli se autor snaží objasnit hloubku příběhu, některé části mohou pro běžného čtenáře vyžadovat hlubší zamyšlení, což může působit jako překážka užití.
Občasná repetitivnost: Některé pasáže obsahují opakující se myšlenkové vzorce („lidé kroutí hlavou“ a další fráze), které by mohly být „zhuštěny“ nebo zpracovány jinak, aby text neztratil na svěžesti.
„..Nasreddinovská..“ je poetickým vyjádřením odyssey života a přístupu k němu, kombinující humor s moudrostí. I když má své slabiny v oblasti struktury a čitelnosti, autor manifestuje schopnost evokovat komplexní myšlenky skrze vtipné a lehce ironické vyprávění. Tato báseň má potenciál rezonovat s širokým publikem, zvláště těmi, kteří jsou otevření reflexi o lidských slabostech a síle dobrého humoru. Důležitou součástí je také poselství o tom, jak je důležité brát život s nadhledem a humorem, což činí z tohoto díla cenný příspěvek k současné české poezii.
13.02.2025