Podřadná rasa

 

Toho dne přijde Boží Syn,
by všechny hříšné zbavil vin,
však vlastní jeho nepřijmou.
Na smrt pak půjde v městě Jerusal,
by za tři dny zas z hrobu vstal,
zář lásky svítí noci tmou.

(golská Kronika časů budoucích)

 

Golar Matikor vstoupil do zšeřelé cely a pohlédl do trojúhelníkovité tváře tretona Haromara. Velké černé vypouklé oči obou golských mužů na sebe chvíli navzájem hleděly, než Matikor zdvihl tenkou kostnatou ruku na pozdrav. Haromar jen pokýval svou bílou hlavou na dlouhém tenkém krku.

„Vítám vás, golare. Už mi o vás řekli,“ tiše pronesl Haromar.

„Přišel jsem vám pomoci, tretone.“

„Jsem připravený na smrt, nepotřebuji duchovního. Ale když už jste tu, posaďte se.“

Haromar ukázal na palandu vedle sebe, Matikor pokýval hlavou a posadil se.

„Chcete si popovídat, tretone?“

„Ani nevím. Komisi jsem už všechno vysvětlil. Nenechali mě ani domluvit, prý jsem se postavil oficiální doktríně Světové rady, když jsem pokusy na teronech zakázal. Terona má být anektována, oni netuší, jak moc se mýlí.“

„Pokud vím, tak teroni nejsou na příliš vysokém civilizačním stupni, tretone. Proč potom ty ohledy?“

„Věříte v Nejvyššího? Myslím, zda v něho věříte skutečně, golare. Nemyslím oficiální stanovisko kněze, chci slyšet názor poctivého gola.“

„Každý kněz přece věří v Nejvyššího, tretone. Nemohl bych svou práci zastat, kdybych nebyl upřímný. Stejně jako treton by nemohl velet hvězdné lodi, kdyby neznal zákonitosti vesmíru a nevěřil technice.“

„I teroni věří v Boha, golare.“

„Každá civilizace má své bohy. Podle toho, co jsem o teronech slyšel, mají několik bohů, každý národ věří v jiného.“

„Když jste nebyl na Teroně, nemůžete tomu rozumět, golare. Počítače můžou nést všelijaké informace, ovšem pouze takové, které jsou do nich vloženy.“

Matikor pokýval hlavou.

„Jistě. Ovšem o Teroně máme mnoho informací. A já se rád toulám po síti a zajímám se o novinky. Jsem golarem Flotily, takže i já, alespoň v myšlenkách, s vámi cestuji vesmírem.“

Haromar zavrtěl hlavou a zvrátil ji dozadu v gestu pobavení.

„Vy golarové přece vždy uznáváte jen informace schválené saroterem nebo samotným samurem.“

„Pokud jde o věci víry, pak ano. Ale znalostem světa se nebráníme. A na ty žádný saroter nepotřebujeme.“

„Ale přece: co vám říká saroter o Teroně? Myslím tím věroučný pohled na terony.“

„Už jsem to přece říkal. Náboženství teronů není jednotné. Jde bezpochyby o podřadnou rasu, která nenašla rovnováhu víry. Budou asimilováni a užiti k manuální práci. Pokud někdo z nich uvěří v Nejvyššího, poskytneme mu standardní duchovní podporu.“

„Ovšem úrovně golů podle vás nikdy nedosáhnou, že?“

„Tretone, vy přece dobře víte, že golové jsou v tomto sektoru Galaxie nejvyspělejší. Nikdo z nesjednocené planety plné smogu a jaderných zbraní nám nemůže být rovný. Ale to přece není žádný problém, kupříkladu šedí jaterové jsou taky podřadná rasa, a přesto s námi cestují na lodích mezi hvězdami a asistují nám při naší práci. Pokud budou teroni stejně schopní, nikdo je nebude trápit.“

„Když mě odsoudili k smrti za pouhé přerušení výzkumné akce, co potom uděláte s teronem, který odmítne poslušnost?“

Matikor mlčel a svěsil hlavu.

„Nic neříkáte, protože dobře víte, že každá podřadná rasa je ve skutečnosti zotročena a otroky je možné volně zabíjet. Nezáleží vám na tom, v co otroci věří. My jsme páni světa, my vládneme Galaxii. Nenapadlo vás někdy, že by někdo mohl být lepší než my?“

„Tretone Haromare, já jsme za vámi přišel, abyste mohl ulevit svému svědomí. A vy mi tu chcete cosi vyčítat. To se opravdu nebojíte Nejvyššího, že když před něho předstoupíte se svědomím zatíženým, že vás nemusí přijmout?“

„Jsem si naprosto jistý, že mě Nejvyšší přijme, golare. Já jsem uvěřil v jeho Syna.“

„Ale no tak, tretone, proč tak vzletná slova? Všichni přece čekáme na příchod Syna Nejvyššího. To on nás přece musí spasit.“

„Třeba nás už spasil.“

„Cože? Vy jste se zbláznil, tretone. No ovšem, psychická choroba, teď je mi vše jasné. Jak to, že to lékaři nepoznali? Měli vás poslat do uzavřeného ústavu, ne do cely smrti.“

„Já nejsem blázen, golare. Boží Syn už přišel a spasil všechny národy vesmíru.“

„Ano? A vy jste ho viděl? Jak je možné, že o něm samur neví?“

„Samur je nadutec, který nechce nic vidět.“

„Urážíš nejvyššího kněze, Haromare! To si vyprošuji!“

Haromar zvrátil hlavu a divoce s ní vrtěl. Z úst se mu dralo pištivé úpění.

„Vždyť to říkám, zbláznil jste se,“ vrátil se Matikor ke zdvořilé řeči.

„Golare, vy si asi myslíte, že Boží Syn bude gol, že je to tak?“

„No ovšem! To je přeci nepochybné.“

„Takže kdyby to byl teron, tak ho nepřijmete?“

„Říkáte nesmysly, tretone, jak by Boží Syn mohl být teron?“

„Víte, co se říká v proroctví: jeho vlastní ho nepřijmou. Vy byste ho nepřijali, ani kdyby byl gol, nepřijmete ho, když je teron. V tom proroctví se mluví o vás, o golarech. A taky o farizeích a saduceích, o Židech. Jste všichni stejní.“

„Co to říkáš?“ vyhrkl Matikor bezmyšlenkovitě opět důvěrným tónem. „Jací farozové a saducové, jací Židé?“

„Dobrá, já teď ulevím svému svědomí, jak jste si přál, golare. Prosím, nepřerušujte mě. Židé jsou národ z Terony, farizeové a saduceové, to byli něco jako golarové židovského národa. Před dvěma tisíci lety žil na Teroně Žid jménem Ježíš. Kázal lásku a přítomnost Boží. Jenomže jeho vlastní národ ho nepřijal, farizeové a saduceové ho nechali umučit k smrti. A on pak po třech dnech vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa ve slávě. A víte, co je nejlepší? To město, kde se to všechno událo, se jmenovalo Jeruzalém. Slyšíte, golare, Jeruzalém! Rozumíte tomu? Proroctví se naplnilo. Už dávno se naplnilo. Když jsem se to z toho primitivního teronského internetu dozvěděl, byl jsem nemálo šokován, nevěřil jsem, stejně jako vy. Jenomže na tom světě, o kterém říkáte, že má několik bohů, žije více jak miliarda teronů, kteří ve Spasitele věří. A jsou další, kteří v něj věří alespoň jako v proroka. Terona je nástrojem spásy vesmíru. Jak bych mohl dopustit, aby se na teronech prováděly všechny ty lékařské pokusy, vivisekce a genetické experimenty? Teroni jsou národem Božího Syna, nejsou podřadní.“

Matikor se díval na Haromara udiveně, ale v mysli cítil lítost, že se jeden z nejlepších tretonů takto pomátl na rozumu.

„Příteli, a ty tomu všemu věříš?“

„Ano, věřím. Věřím v Ježíše Krista, Spasitele celého vesmíru. Věřím, že všechny bytosti všech planet jsou si rovny. Neexistuje žádná podřadná rasa. Ježíš nás všechny spasil, když na Teroně za nás zemřel a pak vstal z mrtvých. Nebude se vám to líbit. Ani Světové radě, ani saroteru golarů, ani velkému samurovi. Jenomže spása je nevyhnutelná. Nikdo před ní neuteče. Může si říkat, co se mu zlíbí. Může zabíjet vyznavače Božího Syna. Může vést válku proti celým civilizacím. Spása je nevyhnutelná. Ježíš nás spasil i proti naší vůli.“

(Velký pátek 6.4.2007)