od: mr.avenec
Anotace: ... když vám hlavou prolétne rok...
Čtvero ročních období
Mám jednu otázku za sebe:
„Odkud jsi vzala svou krásu?“
Kdoví, snad miláčkem jsi nebe
i hvězd a všech šťastných časů.
Když květy jara voní jen pro tebe
a slunce je stín, blíž tvého jasu.
S létem chci ke květům přivonět snad
či utrhnout; nikoli sobě.
Radši však ne, kytky mám příliš rád
a stejně všechny patří tobě.
Na podzim květy tiše hlavu skloní
a pěšinkou ve vlasech, cestička polní,
mě zavede k tobě, v té poklidné době
kdy večerní stín a tvůj tichý klín
láká k spočinutí. Snad ranní procitnutí
nepřijde brzy, ta představa mrzí.
Jen srdce, co buší, aniž kdo tuší,
že tenhle sval, vždy když přejde v cval,
má k tomu důvod; to tys všeho původ.
V ledovém náručí, když vítr doručí
zimu do srdce i kraje; sen ve mně zraje,
že na jejím konci, až vše zas roztaje,
do zářivé podoby, já chci šetřit se slovy
a jenom se dívat, jak zná duše zpívat,
až na křídlech ptáků se z bělostných mraků
spustíš ladně k zemi, ty, po které se mi
v dnech mrazivých stýská, jsi pojednou nadosah; blízká
Dílo „Čtvero ročních období“ se ukazuje jako jemně koncipovaný poetický text, který oslovuje čtenáře svým emotivním vnímáním ročních období jakožto metafory pro různorodé aspekty lásky a touhy. Autor v textu vytváří kontrasty, které se rozvíjejí v rytmu jednotlivých částí roku, čímž symbolicky zobrazuje dynamiku mezilidských vztahů.
Silné stránky:
Obraznost a symbolika: Autor působivě využívá přírody jako zrcadla lidských emocí. Každé roční období nese určitou atmosféru, která dokonale vystihuje proměny v citech. Jaro představuje začátek a novou naději, léto je plným rozkvětem, podzim působí melancholicky a zima evokuje touhu a nostalgii.
Harmonie a rytmus: Rým a metrum v textu podporují jeho melodickou kvalitu. Poezie je snadno čitelná a její zvukomalebnost umocňuje emocionální prožitek. Přítomnost rýmů vytváří pocit plynulosti a přirozenosti.
Emocionální hloubka: Autor umí výstižně vyjádřit intenzivní pocity lásky, touhy a melancholie. Silné obrazy, jako např. „na křídlech ptáků se z bělostných mraků“ či „úsměv tvého jasu“, vytvářejí působivé emocionální představy, které čtenáře vtahují do vyjádřeného prožitku.
Slabé stránky:
Občasná klišé: Přestože text nabízí mnoho originálních obrazů, v některých částech se objevují klišé a poměrně běžné fráze, které mohou čtenáře odradit nebo způsobit pocit nedostatečné originality.
Nedostatek hloubkového rozvinutí některých myšlenek: Zatímco některé pasáže jsou silně emocionální a hluboké, jinde se může čtenář cítit jako by byl konfrontován s povrchnějším výkladem. Např. myšlenka o „ranním procitnutí“, která by si zasloužila důkladnější prozkoumání a rozvedení.
Méně jasný vypravěč: Vzhledem k anaforickému stylu a nejednoznačnému použití osobních zájmen se může čtenář občas ztratit v tom, kdo přesně promlouvá. Tuto techniku je možné interpretovat jako pokus o univerzalitu, ale zároveň může vést k matení.
Celkově lze říci, že „Čtvero ročních období“ je zajímavým a emotivním literárním dílem, které oslovuje především ty, kteří hledají v poezii estetické vyjádření lidských emocionálních zkušeností. I přes určité slabiny se autorovi daří zachytit podstatu proměnlivé povahy lásky a vztahů, což činí toto dílo důstojným příspěvkem do moderní české poezie.
19.02.2025