od: Lumil
Těžká ruka budík ztrestá,
jak vstávat se nechce.
Pryč jsou ty časy, kdy šlo to tak lehce,
jsi jen jeden ze sta.
Stínů, jenž kráčí do továrny,
vzdal jsi se plánů i nadějí.
I všechny své sny si raději,
vložil do šuplíku zastavárny.
Tak o čem to všechno vlastně je?
Dokola brána, vrátný, stroj,
vydržet osemhodinový boj,
pak cesta domů, kde tak dobře je.
A přece důvod je tu.
Nedělní kávou byt provoní,
býval jsi pro ní princ na koni,
Ta, která dokončí tvou větu.
Dílo s názvem „Dělník“ se zabývá tématem každodenního života pracovníka a jeho boje s monotonními a často bezútěšnými podmínkami, jež jsou spojené s industriální existencí. Autor se snaží zachytit klíčové prvky, které charakterizují životní situaci dělníka, a vytváří tak silný emocionální obraz.
Emocionální autenticita: Verše jsou protkány autentickými emocemi a hybnými silami, které doprovázejí postavu dělníka. Čtenář může cítit tíhu rutiny a ztráty, které jsou vystiženy jak v prvních verších, tak i v závěrečných obratech.
Symbolika: Autor kreativně využívá symboly, jako jsou „těžká ruka“ nebo „šuplík zastavárny“, což posiluje pocit beznaděje a ztráty identity. Symboly naznačují, jak si postava přichází o sny a naděje ve prospěch bezduché reality.
Struktura a rytmus: Forma básně, jejíž verše plynou v relativně jednoduchém, avšak účinném rytmu, podtrhuje monotónnost každodenního života; čtenář se jakoby sám stává součástí kolotoče monotónní reality.
Úvahový rozměr: Otázka „A přece důvod je tu?“ zarámovává text, vyvolává potřebu hledání smyslu a motivace i v těžkých časech. Tato reminiscence na vnitřní život postavy dodává textu hloubku.
Konzervativnost tematického zpracování: I když čelí silným tématům, text se v některých momentech přibližuje klišé. Obraz dělníka a monotónní existence je v literatuře často přítomný, což může odporovat originalitě sdělení.
Místy nedostatečná hloubka: I když autor naznačuje silné emoce, některé části básně by mohly vykazovat větší hloubku v vykreslení psychologických stavů a pocitů postavy. Například, popis každodenní rutiny by mohl být méně obecný a více osobní.
Jazyková pestrost: Ačkoli je jazyk spisovný a srozumitelný, mohl by nabídnout větší variabilitu v popisu a metaforických výrazech, což by posílilo celkový poetický dojem.
Zamýšlený průběh vyprávění: Otázka na konci a „Ta, která dokončí tvou větu“ je příslibem nadhledu nebo odhalení, které by mohlo být rozvinuto více do hloubky, aby čtenář neměl dojem, že závěr je poněkud zbrklý a nevytváří dostatečný uzavírací efekt.
„Dělník“ je působnou básní, která se dotýká problémů spojených s prací, identitou a dodáváním smyslu ve zdánlivě bezútěšném životě. Zatímco text může u některých čtenářů vyvolat silné emoční reakce, měl by se autor zaměřit na obohacení jednotlivých motivů a překonání některých již zavedených narativních vzorců, aby zvýšil svou originalitu a hloubku. Celkově se však jedná o silný text, který má co říci i v dnešní době.
22.02.2025