od: Lumil
Stoupám po schodech,
aniž bych věděl kam.
Nevím, zda, mám jít dál,
tak nikam nespěchám.
Cikánka z ruky mi
vyčetla tutově.
Nahoře dozvím se
pravdivost o sobě.
Zábradlí držím se,
celé je od prachu.
Malinko těším se
i bojím od strachu.
Kolik jen zbývá mi,
přejít těch poschodí.
Nahlédnout do sebe,
kde nikdo nechodí.
Už stojím u dveří,
je to tak nesnadné.
Pomalu otvírám,
Pro Boha to snad nééé.
Dílo s názvem „Schody“ se vyznačuje svou hlubokou symbolikou a emotivním nábojem, který vychází ze situace vzestupu, jakýsi metaforický ascendent skrze životní výzvy a vnitřní obavy. Pokusím se rozebrat jeho silné i slabé stránky.
Symbolika schodů: Autor používá schody jako metaforu pro životní cestu. Tyto schody mohou představovat překážky, výzvy nebo osobní růst. Tato analogie je silně univerzální a umožňuje čtenářům vztáhnout se k textu na osobní úrovni.
Emocionální intenzita: Verše vyjadřují pocity nejistoty, strachu a očekávání. To, že „nevím, zda mám jít dál“, odráží lidskou zkušenost s pochybnostmi a vnitřními konflikty. Takový emocionální náboj má schopnost rezonovat s čtenářem a evokovat hluboké zamyšlení.
Jazyková preciznost: Autor se vyhýbá samoúčelným obratům či složitostem, což dodává textu na přístupnosti. Jazyk je jednoduchý, avšak výstižný, což činí každou myšlenku jasnou a srozumitelnou.
Rámcování v "těšení" a "bojím": Tato dualita ukazuje na vnitřní konflikt a na to, jak život může být zároveň fascinující i děsivý. Tento kontrast je důmyslně vložen do textu a posiluje celkové vyznění.
Limitovaná prostorová a časová perspektiva: Ačkoliv schody jako symbol fungují dobře, v textu chybí širší kontext, který by poskytl hloubku situace. Není jasné, co schody přesně představují – zda jsou to životní volby, osobní krize apod. Konkrétnější nastínění by mohlo zvýšit emocionální dopad.
Konec bez rozuzlení: Závěrečná věta „Pro Boha to snad neee“ zanechává čtenáře v neurčitém napětí, což může být v některých případech přínosem, avšak zde to může působit jako nedořešená situace. Čtenář může odcházet s pocitem frustrace místo uspokojení či reflexe.
Využití některých obrazů: Například zmínka o „Cikánce“ by mohla působit jako stereotyp a mít negativní konotace. Tento prvek by potřeboval důkladnější zpracování, aby nedocházelo k nepochopení nebo urážce.
Dílo „Schody“ se snaží zachytit komplexní vnitřní boj jedince na cestě životem, ačkoli mu chybí určité hloubky a kontextu, aby jeho poselství mohlo být silněji vyjádřeno. Přesto má silné emotivní jádro a schopnost oslovit čtenářovu duši skrze prosté, avšak výstižné výrazy. Celkově je toto dílo příkladem hodnotné literární snahy, která si zaslouží pozornost a reflexi.
02.03.2025